Vysokoškolská socializace

17. září 2015 v 19:55 | Magdaléna |  Nevšednodennost
Ze střední jsem se už asi definitivně přesunula na vysokou. Z malé vesničky v Čechách přestěhovala polovinu svého já do moravského velkoměsta. Naučila jsem se nosit klíče a přebookovávat jízdenky. Trávit několik hodin v autobusech. Možná i pít a smát se.

Včera jsem se vrátila. Z místa, kde jsem očekávala zklamání, jsem přijela nadšená.



Znáte to. Takové ty seznamovací akce, kam je téměř nezbytné jet, když nastoupíte na gympl, střední či vysokou. Tipuju, že takových 80% lidí z toho má střeva v jednom uzlíčku, přičemž 30% z toho tvořím já. Fakt mě děsí hromadné akce, zapamatovávání si nespočtu jmen, nezřízené zvaní na panáky a diskotéky.

Asi to bude dost zmatený článek, jako občas bývá.

Doma. Rychlé naházení věcí do tašky a přesvědčení rodiny o tom, že vážně nebudu chodit nikde v noci sama a že se opravdu po příjezdu ozvu. Nasednutí do autobusu, zamávání a zaboření nosu do novin. Praha. Sebejistý přesun, trochu podezíravý pohled na větší množství tmavých tváří a zahučení do pohodlné sedačky autobusu. Čtení knížky o tom, jak nepromrhat čas ve 20ti letech. Brno. Nadechnut se a vykročit vpřed.

Byl večer a já si nadávala, že nejsem schopná naučit se používat šalinu. Tahat tašku kolem celého města byl dost debilní nápad. Pak už nemělo moc cenu nikam chodit, protože venku stejně nikoho neznám a protože se mi chtělo spát. Najednou slza, druhá a třetí. Je to dálka domů. A tady ticho.

Ráno jsem se vzbudila jako typické ranní ptáče. Snažila jsem se ignorovat svázané vnitřnosti a po několika hodinách vyrazila na místo srazu. Nebyla jsem tam první, dost lidí dorazilo pozdě. Co by člověk dělal, a tak si každý prohlížel každého. Docela mě to uklidnilo. Dost lidí se dalo s trochou snahy zařadit do škatulky "normální".

Pro začátek byly připravené seznamovací hry. Všechny jsem je znala. A tak jsem si s velkou námahou zapamatovala něco přes 20 jmen. Pak jsme různě courali po fakultě a v nejbližším okolí. Tím vás nebudu unavovat.

Večer jsem přesvědčila jednu holčinu, aby se mnou šla do města. Nechtěla jsem být zase sama. A tak se stalo, že jsme čistě náhodou viděly divadelní představení i koncert. #milujbrno

Sraz byl na nejtypičtějším místě a pak jsme vyrazili do hospody. Za takhle dobrý ceny už jsem dlouho nepila. Sedla jsem si tam, kde byl ten dlouhovlasej kluk. Holky si přisedly. Překvapilo mě, jak příjemné popovídání to bylo. Velké překvápko bylo i to, že jsem nestála pevně na svých nohou.

Pak jsme se přesunuli.
Kdo je tady z lékařské fakulty? - Jááááááááááá
kdo je tu ze sportovky? - Jááááááááááááááááááá
Z informatiky? - E-e-e-e...
A kdo je tu z práv? - Héééééééj, jéééééééé, Jááááááááááááááááááááááááááááááááá

Poprvé jsem asi udělala něco, co nikdy předtím. Prostě jsem se rozhlédla, až našla. Začala jsem se bavit s tím, s kým jsem sama chtěla. A pak tancovat. U vína jsme probírali tanec, životní příběhy a to, co bychom právě teď chtěli udělat.
"Co kdyby....***" "Neboj, hlídám si to, nenechám tě." "Šikovná holka"
"Ten prstýnek si asi nedostala jen tak, co?" "Ne, nedostala. A ty hodinky taky ne."
"Oranžová kartička vlak je fajn, škoda že už jí mít nemůžu." "Tobě je přes šestadvacet?"
(Jsi blbá!!! To tě fakt nikdy nezaujme někdo normální?!?!)

Nabídnul mi, že mě doprovodí. Hledala jsem kamarádku, které jsem před pár hodinami slíbila doprovod zase já. Překvapilo mě, že tam nebyla?
"Doma mě vždycky učili, že nemám z baru odcházet poslední." "Tak asi půjdem."
Trochu jsme zabloudili. Zvednul mě do vzduchu.
"Proč mě všichni zvedají i když nejsem maličká?!" "A já chtěl být první!"
"Jsi roztomilá, když se mi snažíš tvrdit, že máš orientační smysl. "Nikdy jsem nebyla roztomilá! Ani jako dítě!"

Usnula jsem. A ráno se vzbudila, abych konečně poznala svou jednonoční spolubydlící. Strašně sympatická holka s krásnym jménem. Škoda, že už se asi nikdy neuvidíme. Sprcha. A pak jsme vyrazili ke školám. Než jsme se po pár metrech rozešly, dohonil nás můj spolužák. Proč zrovna ten, o kterým jsem si už ráno předtím řekla, že nevypadá špatně?!

Dorazilo nás asi o 10 méně než včera. Velký ztráty.
"Čekala jsem na tebe do půl druhý, ale pak jsem si řekla, že už asi nepřijdeš." "Já tě taky hledala, ale..." "No, zabloudila jsem, ale lidi mi ukázali cestu." "Promiň."
"Smál jsem se ti kvůli orientačnímu smyslu, ale sám jsem došel až kolem šestý ráno." "To jsi tu čtvrthodinovou cestu šel dvě hodiny?!?" "Jo... Dáš si kafe?"

Nevím, jak se to stalo, ale byla jsem to já, kdo sestavil skupinku. A nevím jak, ale byli tam ti dva, které jsem se předešlý den donutila zapamatovat i přes obvyklá jména. Toulali jsme se po Brně. Často unaveně mlčeli. Pak byli donuceni dělat v baru mašinku a kopnout do sebe panáka. Přišla jsem si, jako bych spala za chůze.

Ukončení a rozloučení. Představa, že táhnu tu tašku zase přes celý Brno... Fuj.
"Budeš chtít pomoct?" "Já, no, ale... děkuju."

A tak se to stalo. Nějak jsem přežila párty, kterou jsem hodlala přetrpět. Potkala jsem pár extrovertů, které jsem tam očekávala, ale taky několik fajn lidí, které doufám nebudu ve škole úplně míjet. V neposlední řadě jsem zažila zas něco nového a dost možná překročila alespoň o kousek svůj strach.

(všimněte si těch hodin!)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Teeda Teeda | 17. září 2015 v 20:51 | Reagovat

Yes! Vítej na vysoký! :)

2 Petra Petra | 18. září 2015 v 0:15 | Reagovat

Za mého nástupu na VŠ, léta páně 2000, žádné takové Prvákoviny nebyly, teď nevím, jestli mě to má mrzet, nebo ne. :-D Vidím, že z práv teda nejsou žádní suchaři, to zas ne. Hodně štěstí při studiu a informuj! Coby zaměstnance MU mě zajímá, jak se daří omladině! ;-)

3 Blanka Blanka | Web | 18. září 2015 v 0:42 | Reagovat

Tak aspoň že máš dobré vykročení.Já celý 1.semestr probrečela :D Vyloženě slečna drsňák no :( :D

4 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 19. září 2015 v 15:45 | Reagovat

Jáj, ty hodiny vypadají super, zajímalo by mě, kolik lidí nemá pojem o čase a ztratí se v nich, když je vidí. Já bych byla určitě jedna z těch, kteří by řekli čas úplně patně. :D
A vítej mezi vysokoškoláky! Není to špatné, ani trošku. Jen si člověk musí zvyknout, já měla tak první měsíc velkou krizi, probrečené noci, věčně ztracená, daleko od domova... ale čím déle tam jsi, tím znáš více lidí a tím je to lepší! :3

5 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 19. září 2015 v 20:46 | Reagovat

Tak to bylo super přivítání :) Mimochodem taky uvažuju, že půjdu do Brna :D

6 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 19. září 2015 v 21:14 | Reagovat

Tebe bych si možná měla brát za příklad co se týče společenského života. Já prostě na párty chodit neumím. Asi proto, že se nechci seznamovat pomocí alkoholu, který mění všechny skutečné pocity. (A už jsem viděla, co umí.. -_-)
Hodně štěstí v potkávání milých lidí a ve studiu obecně. :) Kdy pojedeš domů? Na Vánoce? :)

7 Magdaléna Magdaléna | Web | 19. září 2015 v 21:45 | Reagovat

[1]: :-) Dík

[2]: Moc děkuju. Jsem zvědavá, jestli se někdy třeba potkáme.

[3]: Myslím, že na tom nebudu o mnoho lépe. Jsem drsná, až je to k pláči :D

[4]: Díky za ujištění, že to půjde. Taky si myslím, že přijde krize, ale budu to muset zmáknout. Prostě musim. :-) A ty hodiny taky miluju.

[5]: Já uvažovala taky. A teď tu (tam) jsem. :D

[6]: Heleď, nevim nevim. Moc party za sebou nemám a nikdy jsem nebyla typicky společenskej tvor. Tahle se mi ale líbila. A alkohol... to by bylo na delší povídání.
Na Vánoce? :D Neblázni :D Do Brna se oficiálně stěhuju zítra, ale zpočátku se hodlám vracet každý týden. Pak se uvidí. :-)
A dík.

8 Kika Kika | E-mail | Web | 20. září 2015 v 15:45 | Reagovat

to je krásný, ten život když člověk nastoupí na vysokou, vlastně celá vysoká. Slovo socializovat se jsem milovala ;)

9 Van Vendy Van Vendy | Web | 22. září 2015 v 19:21 | Reagovat

I ty jedna. Tak už jsi vlítla do toho vysokoškoskýho života? A v Brně, líbí se ti? Podle tvého povídání tuším, že ano:D

10 Petra Petra | 27. září 2015 v 9:28 | Reagovat

Ahoj, vítej v Brně.
Studovala jsem na MU. V Brně žiji celý život, jsem ráda, že se ti tu líbí. Nakonec jsi nastoupila jen na práva a nebo i na němčinu?
Petra

11 Petra Petra | 27. září 2015 v 9:30 | Reagovat

Máš ráda papírnictví, tak nezapomeň zavítat do Tigeru (Masarykova ulice), pokud jsi tam teda už nebyla :).

12 Bels Bels | E-mail | Web | 30. září 2015 v 9:32 | Reagovat

Velké začátky! Každopádně... vítej v brně! :3

13 Sentencia Sentencia | Web | 30. září 2015 v 20:10 | Reagovat

člověk se někdy nestačí divit, co si pro něj život nachystá, viď? :D Z toho, čeho se bojíme, se může vyklubat super věc a z toho, na co jsme se těšili můžeme být naopak zklamaní. Jsem ráda, že u tebe došlo k prvnímu zmíněnému a že máš z prvních dnů na vysoké tak dobré pocity :) Přeju ti, aby ti tenhle pohled na věc vydržel co nejdéle a aby se ti v novém působišti po všech stránkách dařilo ;)

14 Magdaléna Magdaléna | Web | 3. října 2015 v 9:52 | Reagovat

[8]: Také tomu slovu začínám přicházet na chuť. :-)

[9]: Líbí, líbí... V prvním týdnu jsem měla čas se podívat i někam mimo centrum, takže jsem si zašla na Špilberk a s kamarádem až k Technologickému parku :-)

[10]: Ahoj Petro, nakonec jsem zvolila jen práva, němčinu třeba přiberu v příštích letech. Obecně mi ale spousta lidí začala vysvětlovat, co výuka jazyka na FF obnáší, a já se přestala být jistá, že by to pro mě bylo to pravé. Tiger znám, chodím tam moc ráda :-) naposledy mi vytrhl trn z paty, když jsem sháněla ramínka na kolej :-)

[12]: Díky, Bels. :-)

[13]: Sentencio, moc děkuju. Budu se snažit, abych to opravdu brala co nejvíce pozitivně :-)

15 Městoběžník Městoběžník | 10. října 2015 v 11:09 | Reagovat

Také blahopřeji k úspěšnému nástupu do školy a přeji, ať se Ti výborně daří ve studiu!

Také jsme měli nedávno nějakou akci pro nové studenty. V době, kdy jsem nastupovala do I. ročníku, bych si na ni jít rozhodně netroufla, a dnes mne to pro změnu neláká, jelikož se zabavuji jinde.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
Všechny texty a fotografie jsou má vlastní tvorba, prosím respektuj to. Děkuji.


.