Maturity, přijímačky, TSP a tak

28. května 2015 v 20:52 | Magdaléna |  Všednodennost
Za posledních pár dnů se toho seběhlo opravdu dost. Byla jsem v jednom víru a najednou je (skoro) konec. Trochu se děsím toho, kolik času budu mít, ale zároveň se na to neskutečně těším. Zkusím tedy v rychlosti vychrlit, v čem právě jsem (ne, nejsem v tom) a kde nejspíš budu. Bude to rychlé. Přesně tak rychlé, jak se to událo.



Státní maturity byly jeden velký fofr. Mega kauza s Jidášem a Pallas Athénou, spousta diskuzí, pláče a rozhořčení. U nás ve třídě ticho. Všichni prošli. Jidáš nikoho nepohoršil. Angličtina klasika, docela jsme se během testu bavili, protože měl zjevně Cermat smysl pro humor.

Jela jsem do Brna. Na přijímačky. Hledala jsem oblíbené kostely, měla jsem nejspíš horečku a s sebou Pekelníka, co mi vařil čaj. Zjistila jsem, že nejím steaky ani řepu s kozím sýrem. Prošla jsem se Veveřím a objevila naprosto nádhernou část, kterou ještě neznám - staré domy, vilky, věžičky, propletené stromy, ... Na přijímačkách jedna holka na podpatkách vedle druhý. A pár jedinců, kteří byli divní stejně jako já - zjevně lidi z IT nebo přírodovědecký. Škoda.

Měla jsem z toho dobrej pocit. A pak četla diskuze na facebooku. To jsem neměla dělat. Po týdnu jsem byla vynervovaná a stránky ISu jsem aktualizovala snad každé 3 minuty. Nejprve se ukázalo číslo testu. Pak několik hodin nic. A pak to číslo. Neskutečný. 99,27. Z víc jak asi 15 000 lidí jsem byla lepší než 99%. Spadlá čelist. Ticho. "Mami!"

Po pár dnech se objevilo to slovo. Přijata.

Maturovala jsem v úterý 26. Byla jsem klidná, ale chtěla jsem ohromit. Šla jsem si pro číslo 15 - Paní Dallowayová. Vytáhla jsem si 14. Sofiina volba. A tak jsem si vzpomněla na Teedy článek, na svoje drobné i větší lži a dávnou recenzi Vlasty. Collete. Na neumělecký text mi zbyla sotva minuta.
Asi 2 hodiny poté jsem tahala z pytlíčku znova. Přála jsem si Science and Technology nebo Old English Literature. Byly z toho Social problems. A bylo to takový, jako každý čeká. Šablonovitý.

Den na to jsem měla absolventský koncert. Poslední koncert ve svém životě. Usmoltanej Bach mi vehnal slzy do očí. Zkazila jsem to. A Bugatti Step taky. Slzy. 4 růže. Znova slzy. "Nemůžeš mít všechno." "Asi máš pravdu." Loučila jsem se se svou nejlepší učitelkou, i když se s ní loučit nechci. Lepší ženskou jsem snad nepotkala.

Hned další den, tedy 28. jsem maturovala školně. Matika a němčina. Jsem chvíst a myslela jsem si, že tohle bude paráda. Jenže moje perfekcionalistická dušička dostala týden předem strach. Tak jsem celý týden počítala, přestože jsem to nikdy dřív doma nedělala. A poslední den jsem expresně pročítala témata z němčiny. Nervila jsem, že nevím, jak se řekne zhoubný nádor, cizrna a vzkříšení.
První jsem šla z němčiny. Prag und meine Geburtsstadt. "Mit diesem Thema bin ich ziemlich zufrieden." Spousta lidí vzadu. Seděli i stáli. A já mluvila nahlas. O Královské stezce. O Stavovském povstání. O premiéře Dona Giovanniho. A o hudebním festivalu v našem městě. A o spoustě dalším. O infinitivech, předložkách a deklinacích. To, že mi Praha smrdí, jsem už říct nestihla.
Pak jsem šla z matiky. Docela sebejistá. Přede mnou dva kluci a jeden za mnou. Musím hájit ženskou čest. Vešla jsem to třídy, když končil první z nich - naštvaně třískal kalkulačkou. Šla jsem na potítko. Kuželosečky. Mohlo bejt líp. Za zády slyším Martina, jak se potí u lomených funkcích. Pořád se ho na něco ptají. Pořád. A já ze 4 příkladů spočítala jeden. 10 minut jsem koukala, protože jsem nevěděla, co dál. Zavolali si mě k tabuli a za mnou šel na potítko poslední maturant matikář. Mračil se. Do háje, máme všichni špatnou ruku. "Kdyžtak se k té hyperbole nedostaneme" "Hm..." Spočítala jsem první příklad na tabuli. Z hlavy. Druhým jsem si byla jistá. A pak prázdno. Pořád zbývalo 10 minut. Začala jsem třetí. A pak mi to secvaklo. Tečna, kvadratická rovnice, Vietovy vztahy, vyloučení kořene, dosazení. A obecná rovnice na světě. Ještě ta hyperbola. Pořád tu bylo asi 7 minut. Začala jsem. Pomalu. Pak se mě zeptali na 2 otázky. A mě to najednou došlo. Odmocnina, excentricita, poloosy. Jedna jako druhá. Ještě nám napiš rovnici jako bonus. Sakra. Ale jo, dobrý. Zbývaj ještě 3 minuty, tak už jdi.

Zase jsem se loučila. A zase s těmi, co nechci. Pořád mi nedochází, že je konec.
"My se neloučíme, zajdem na kafe. A ještě ti něco dlužím. Jo a díky za Traviatu."
"Nezahoď svoje schopnosti. A rozhodně nepřestaň péct. Bude se ti to hodit."
"Už žádný kotrmelce."
"Magdi, dejte o sobě vědět."
"Hodně štěstí." "Já vám ještě napíšu, jak jsem dopadla s tou němčinou."
"Kam se hlásíš? Na ekonomku?" "Nakonec na práva. Fyzice i matice dávám sbohem. Ale třeba mě to jednou dožene."

Je konec. Poslední den na gymplu a já opouštím svoji třídu a vím, že nikdy to nebude lepší. Loučím se s lidmi, co nás dokázali inspirovat a nadchnout. Byli lidští a zajímali jsme je. Nějak mi to pořád nedochází.

Ještě mě čekají přijímačky, na které asi nemám. Ale z toho se už nestřílí. To bude jen příjemný bonus.

Příští rok budu nejspíš v Brně. Pokud mě nechytne strach. Bude to jiné, bude to nové a nejspíš se změní skoro všechno. Je to neskutečný pocit, koukat se takhle dopředu s očekáváním neznámého. Snažit se nemyslet na strach a jít tomu vstříc. Tolik hodin v autobuse.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 28. května 2015 v 21:11 | Reagovat

!

Jsi fakt dobrá :) Upeč si za odměnu něco dobrýho :)

A Brno znamená...?

2 Babette Babette | Web | 28. května 2015 v 21:46 | Reagovat

gratuluji! :)) jsi vážně skvělá! :))

3 Terka Terka | E-mail | Web | 28. května 2015 v 21:53 | Reagovat

Páni. Percentil skoro sto. O tom si můžu nechat leda zdát. Já přijímačky na MUNI definitivně zvorala, ale svým způsobem jsem ráda, že tam není nepřijata pro neúspěch u zkoušky, ale je tam nepřijata peo malou kapacitu. Jsem zvědavá, jak dopadne Olomouc. Jestli mě vezmou na žurnalistiku do Brna (percentil kolem 85, což je nejméně o polovinu víc než minulý rok), ale vzhledem k percentilu a k tomu, kolik měl poslední přijatý uchazeč loni, tomu moc šancí nedávám... ale bylo by to fajn. Brno jsem si zamilovala už tehdy, jak jsem se jela podívat na den otevřených dveří na Fakultu sociálních studií. :)

Já každou chvilku kontroluji výsledky z UP v Olomouci a jsem z toho dost nervózní... nevím, co mám čekat. Ta nejistota, jestli mám vůbec nějakou šanci, je hrozná. No, a v úterý mě čeká Praha, tak uvidíme. Třeba mě ten test mile překvapí a štěstí se na mě usměje. A třeba taky ne a já to projedu na celé čáře...

Jo, a gratuluji ke přijetí a k maturitě. :)

4 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 28. května 2015 v 22:00 | Reagovat

... :)

Za "nemůžeš mít všechno" bych asi vraždila. :D

Ach, to loučení. Proč jsi mi to zase připomněla? :X :D A pak... pak je tu ta vidina (smrdící) Prahy. :D Tak mě napadlo... neříkala jsem ti nikdy, jak na čekatelky přijela instruktorka původem k Příbrami, sestra jedné letošní maturantky, později, stoupla si na večeři před všechny přítomné a zaječela na celé kolo: "Praha smrdííííí!"? :D

5 :-) :-) | 28. května 2015 v 22:17 | Reagovat

[3]: Neúspěch u TSP? Nechci Ti kazit iluze, ale ta fráze co Ti napsali vyjadřuje snad všechny důvody, především nízký percentil a s ním "neúspěch" u TSP... Fakulta smažených sýrů především pak žurna je u uchazečů oblíbená, ale neřekla bych že je to až takové terno. Jako hezké to tam mají, to jo. :-D

Autorce gratuluji. :-)

6 takze-asi-tak takze-asi-tak | E-mail | Web | 28. května 2015 v 22:18 | Reagovat

Jak se řekne německy cizrna? :)

7 Opica Opica | Web | 28. května 2015 v 22:33 | Reagovat

Jsi skvělá :)) můj milý měl 99% z matiky, občas to slýchám ještě teď :D, ale jinak jsem na něj stejně pyšná, jako musí být tvoje okolí pyšné na tebe. Vím, že je to věta stejně zbytečná jako otevřít si na Antarktidě obchod s ledem, ale hlavně si užij prázdniny!

8 Terka Terka | E-mail | Web | 28. května 2015 v 22:35 | Reagovat

[5]: Ale jo, ono ani nepřijata pro malou kapacitu není dobré a už jen pro ten malý percentil si odvolání podávat nebudu (bylo by to k ničemu), ale je to trochu utěšující, než to, co tam bylo loni. :) Jo, to vím, že je oblíbená, právě proto se bojím, že ten můj percentil nebude stačit... no uvidíme.

9 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 28. května 2015 v 22:42 | Reagovat

Oddychla jsem si za tebe, jsem ráda, že ti ta maturita tak dopadla. 99,27 je úžasný číslo, hodí se k tobě. Myslím, že bys mohla být dobrej perfekcionalistickej právník. :)
Jé, na co sis, prosím tě, vzpomněla ze článku o Colette? Zahřálo mě to. :)
Ale myslím, že jsi měla docela dobrá témata. Na Social problems se toho, byť šablonovitě, dá nakecat dost, a Praha a rodný město jsou taky fajn věci. :)
Za tu matiku tě obdivuji. Já takovéhle světelné záblesky vědění nemívám. :D

Muselo to být opravdu zvláštní, loučit se. Zvláštně smutné a zároveň v tom určitě byla trocha radosti, žes ty čtyři roky prožila. :) Naše matikářka taky letos měla maturující třídu, dneska se s nimi loučila a byla taková v pohodě, nečekaně, takže mi ty dvě hodiny matiky skoro ani nevadily. :)

Nevím, jestli můžeš mít všechno nebo ne, ale můžeš mít od každého trošku. :)

10 Petra Petra | E-mail | 28. května 2015 v 23:18 | Reagovat

Moc gratuluju, jsi šikovné děvče! Moje maturita proběhla od včerejška před patnácti lety a musím říct, že jsem si u tvého článku zavzpomínala, jinak by mi to vlastně jaksi ani na mysl nepřišlo. Kdybys potřebovala cokoliv v Brně, dej vědět, na MU přímo pracuji. :-) A všechno dopadne, jak má. ;-)

11 Maru Maru | E-mail | 29. května 2015 v 11:20 | Reagovat

Ty jo, velká gratulace :) a já si před 4 lety říkala, jak je mé 96,7 super... No stydím se :D :D Nicméně Brno je dobré, nakonec jsem si ho nevybrala, ale kamarádka je tam naprosto šťastná, tak proč ne :) Téma u maturity o Praze je super, já měla německy mluvící země... No nebylo co mluvit celých 15 minut, tak jsme se nakonec bavili o plánech na prázdniny :D :D

12 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 29. května 2015 v 14:59 | Reagovat

Moc gratuluji a přeji hodně štěstí v životě!! :)

13 deina-b deina-b | Web | 29. května 2015 v 16:55 | Reagovat

Tak já se také přidám - Moc ti gratuluju! :)
Máš úžasné výsledky! Ať se ti v Brně líbí :)

14 Magdalen Magdalen | Web | 29. května 2015 v 23:08 | Reagovat

moc gratuluju...parádně napsáno ;-) hodně štěstí do dalších let!

15 Magdaléna Magdaléna | Web | 31. května 2015 v 10:26 | Reagovat

[1]: Stalo se. Ale musím péct spíš pro druhé. Maturita znamenala vyšší příjem čokolád :) Brna znamená vysokou školu, minimálně 4 hodiny jízdy autobusem a spoustu dalšího.

[2]: Děkuju.

[3]: Rozhodně ti držím palce. Zrovna tuhle jsem si na tebe vzpomněla a říkala jsem si, jak ti to asi dopadlo. Určitě se někde štěstí usměje :)

[4]: Neříkala, určitě by mě to zaujalo :)

[5]: Někdy i trocha eufemizmů pozvedne nálada. Na FSS jsem slyšela různé názory, sama jsem tam nikdy nebyla a ani nemám důvod se tam hlásit, ale teda - ty růžové fotky z jara odtamtud stály za to :)

[6]: Kichererbsen. Nebo tak nějak. Chodím kolem ní v DM ale pořád si to nemůžu zapamatovat.

[7]: Děkuju. Prázdniny si budu užívat asi jinak, než jsem chtěla, ale člověk holt má, co si udělá :)

[8]: Ty už to zkoušíš podruhé?

[9]: Vlasti, děkuji za světelný záblesk, který vysíláš ke mně. :) U Colette jsem si vzpomněla než na tu tématiku, jen tak letmo. Ale zahřálo mě to taky, to neměj strach... Jinak od všeho trochu tak nějak asi chci. Nevím jestli je to dobře. Ale určitě to někdy zjistím.

[10]: Děkuji moc za nabídku, třeba ji využiji. A děkuji rovněž za poslední větu - vyjadřuje tak nějak mojí rádoby-filozofii.

[11]: Prosím tě! 96,7 je úplně stejně super. Když je to nad 90, je vlastně jedno, kolik máš :) Německy mluvící země je téma strašný :D Bych nevěděla, co říct dřív. My to měli rozdělené na Německo, Rakousko a Švýcarsko.

[12]: Děkuji moc :)

[13]: Děkuji, snad bude. Pere se ve mně strach a těšení :)

[14]: Děkuji, Magdalen.

16 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 31. května 2015 v 10:58 | Reagovat

[15]: Já vím, že vysokou...ale kterou nakonec?:) Myslím, že brněnské jsi měla v rozstřelu dvě fakulty?:)

17 Magdaléna Magdaléna | Web | 31. května 2015 v 11:03 | Reagovat

[16]: Právnickou (proto taková honba za vysokým percentilem). V následujících 14 dnech tam ještě pojedu na fildu, zkusit přijímačky na němčinu. Když to vyjde, asi začnu školy obě, ale nevím, zda to zmáknu :)

18 Van Vendy Van Vendy | Web | 31. května 2015 v 12:11 | Reagovat

Magdalénko, moc gratuluji! Zvládla jsi to, máš to v kapse.
Teď asi zažije zvláštní stav beztíže. Pár dní bude v pohodě, nervy na pochodu opadávat, budeš si užívat volna a odměn za maturu (i těch psychických). A pak najednou zjistíš, že je to takové prázdné... hektické dny vyplněné učením a nervíkama jsou pryč, škola pryč, profesoři pryč a spolužáci také. Nevstáváš do školy, nejdeš do třídy, neučíš se na příští test.
Ale i tohle pomine, neboj. A díky přihlášce na vysokou ti nastanou brzy nové starosti!
Takže Brno?
Teoreticky je možné, že se jednoho dne potkáme, jenom se mineme, protože o sobě nebudeme vědět.
A doufám, že se ti tam bude líbit, Brno mám ráda a přeji každému, aby si je také zamiloval.

19 Neriah Neriah | E-mail | Web | 31. května 2015 v 17:55 | Reagovat

V Brně je nejlíp, už bych odsud neodešla. Snad tu budeš stejně tak spokojená, moc gratuluju k přijetí a k tak vysokému percentilu, o tom já bych si mohla nechat jen zdát.
Jen se přiznám, že mně zas tak smutno při loučení nebylo, já se naopak hrozně těšila, až ze střední zmizím a žádnou nostalgii jsem nepociťovala. Možná jen chvilku, ale dlouho mi to nevydrželo.

20 Magdaléna Magdaléna | Web | 1. června 2015 v 11:44 | Reagovat

[18]: O té prázdnotě po vím. Přijde vždycky. Proto jsem si napsala seznam, co chci po maturitě udělat. Protože člověk má ty nejlepší nápady, když má nejvíc práce, ale jak je čas, začnou doléhat zbytečné myšlenky.
Třeba se jednou potkáme a budeme o sobě vědět :)

[19]: Díky za ujištění, že je Brno skvělé. Mně se tam zalíbilo moc, navíc je to úplně něco nového - najednou budou daleká místa na dojezd.

21 DaG DaG | E-mail | Web | 2. června 2015 v 22:19 | Reagovat

Veliká gratulace! Und herzlich wilkommen in Brünn! :-)

22 Teeda Teeda | Web | 9. června 2015 v 15:58 | Reagovat

Tak v první řadě gratuluju. A zcela jistě vím, že ten pocit co teď máš je.. no... "na prahu".
Přeju ať se ti líbí kamkoli se dostaneš a vybereš si, že tam chceš být. :)

23 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 13. června 2015 v 18:22 | Reagovat

Super, že jste všichni maturitu zvládli. Já se musela nad reakcemi na Jidáše hrozně smát :D No, uvidíme, jakou "zákeřnost, kvůli který nikdo neodmaturuje" vymyslí cermat tentokrát :)
Docela by mě zajímalo, co myslíš tím smyslem pro humor v angličtině... :D
A je zajímavé, že to máte rozdělené do více dní, tu ústní zkoušku státně a školně. U nás se dělají všechny 4 zkoušky v jeden den. Ale docela obdiv, že sis troufla na druhý jazyk a matiku školně. To je podle mě úplná sebevražda :D

S těma příjmačkama... Mazec. Jsi bez pochyb velmi inteligentní a je moc dobře, že to tento test ukázal a tebe přijali. Gratuluji ti.

S koncertem nezoufej. To, že už nebudeš středoškolák přeci nic nemusí měnit. Třeba si ještě někdy zakoncertuješ, neházej to za hlavu :-)

A nebuď smutná ani z loučení. Pokud jste opravdu tak dobrý kolektiv, tak se jistě nerozdělíte ani v budoucnu a budete se stále vídat... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
Všechny texty a fotografie jsou má vlastní tvorba, prosím respektuj to. Děkuji.


.