BioAbecedář Hanky Zemanové - recenze

10. dubna 2015 v 17:20 | Magdaléna |  Recenze kuchařek
Po mnoha slibech jsem tu konečně s jednou z recenzí. O BioAbecedář jste si konkrétně nepsali, ovšem pokud bych měla vybrat kuchařku, kterou vám chci představit nejdříve, tak je to právě tato. Jsem si vědoma toho, že napsat tuhle recenzi bude poměrně těžké, protože je to kniha, o jejíž prospěšnosti a užitečnosti jsem opravdu přesvědčená, ale zároveň vím, že to asi nebude titul, který osloví každého. Přesto - nebo spíš právě proto - bych vám o této kuchařce ráda pověděla víc.



V první řadě je asi třeba říct, že BioAbecedář ve své podstatě není kuchařka, ale spíše encyklopedie. Proto nebuďte překvapení, že samotným receptům je věnována zhruba jenom třetina knížky. Z velké většiny se jedná o průvodce biopotravinami, jejich možnostmi, dostupností ale i vlivem na naše zdraví. Musím říct, že já osobně nejsem žádným biofanatikem - my sami, když pěstujeme doma zeleninu, tak také občas hnojíme či stříkáme proti škůdcům. Přesto ale poměrně často biopotraviny kupuji a to jednoduše z toho důvodu, že v nebio kvalitě nejsou k sehnání - ječné vločky, amarant nebo třeba specifické druhy fazolí se daleko snadněji shánějí bio. I přes svojí, dalo by se říci, bioskepsi je pro mě BioAbecedář opravdu užitečný. Obsahuje spoustu informací téměř o všech produktech, které doma používám, a navíc k většině lze dohledat i zajímavý recept, jak je využít.

Kniha je rozdělena na tři velké celky - Praktického průvodce nakupováním, Encyklopedickou část a Receptovou část.

Průvodce nakupováním je rozdělen na několik dalších podčástí - např. obiloviny, mléčné výrobky, maso, oleje či luštěniny. Musím říct, že z téhle části jsem opravdu nadšená. Každý typ potraviny je popsán z hlediska zdravotního a to hned z několika úhlů pohledů - od klasického vědeckého až po čínskou a celostní medicínu. V mnoha případech je také popsán způsob pěstování, chovu či zpracování a to velmi pochopitelnou formou. U některých kapitol je také uvedeno, jaké všechny produkty jsou k sehnání v bio i nebio kvalitě a jak moc se od sebe liší. Moc hezky jsou zpracované třeba druhy mouk či tabulka s vlastnostmi olejů, která objasní, na co je který vhodný, jak se chová a k čemu vhodný není. K tomu všemu Hanka přidává i své zkušenosti s používáním ve vlastní domácnosti. V neposlední řadě jsou u každé kapitoly tipy, čemu se vyhnout, na co si dát pozor a jak s kterou surovinou vůbec pracovat - jak uvařit luštěniny aby nenadýmaly, jak může vláknina prospívat ale i škodit a pro jaký olej sáhnout.

Encyklopedickou část využívám asi nejčastěji - je v ní seřazena většina surovin, o kterých pravděpodobně budete chtít něco vědět - obiloviny, ořechy, luštěniny či sladidla, tentokrát ovšem v konkrétní formě. Moc se mi líbí, že je na každou surovinu pohlíženo objektivně a z různých směrů, Hanka nepředkládá svůj jediný názor, ale spíše názory odborníků. U každé suroviny pak můžete najít, v jaké formě ji lze sehnat v obchodě a případně i od které značky. Tato část je jedna z nejužitečnějších, ale zároveň nejošemetnějších, neboť se na trhu objevují stále nové a nové výrobky a firmy a tyto informace velmi rychle zastarávají. Přesto je ale kniha stále velmi aktuální.

Receptová část byla důvodem, proč jsem si knihu kupovala. Obsahuje přes 50 receptů na polévky, saláty, pomazánky, bezmasá jídla a dezerty. Recepty na maso v kuchařce chybí, Hanka to vysvětluje tím, že z biomasa můžete vařit jako z klasického. Mně tento fakt nevadí, neboť kuchařku používám zejména k tomu, abych získala nápad, jak zpracovat nějakou novou a méně tradiční surovinu. Co se mi líbí, je, že se recepty neopakují - a to téměř v žádné formě - základní surovina je pokaždé jiná, přidané také a i chuťové doladění se mi vždy zdálo odlišné. Nevím, zda si toho všímáte, ale mnoho kuchařů a kuchařek má své osvědčené chutě, které propašují napříč všemi recepty. To tady neplatí. Například saláty jsou jak teplé, tak studené, zeleninové, těstovinové, bramborové, luštěninové či z quinoy, se zálivkou z oleje, se zálivkou z něčeho jiného, bez zálivky. Zkrátka pokaždé úplně jiné. A to platí po všechny druhy jídla.



Mnoho receptů je přirozeně bezlepkových - Hanka využívá různé druhy rýže, pohanku, quinou, zahušťuje pohankovými a rýžovými moukami. Dost receptů je i veganských případně jsou u nich uvedené veganské obměny. Obměny samotné stojí za zmínku. U každého receptu je nejen soupis surovin, postup a fotografie (fotografie nejsou u všech receptů, ale převažují ty s nimi), ale i tip, kde některé suroviny sehnat, jak uvařit jídlo příště jinak a jakou zeleninu do něj přidat v jiném ročním období. Je zkrátka vidět, že Hanka má recepty ozkoušené na mnoho způsobů a není dogmatická. Z jednoho receptu můžete mít tedy mnoho variant.

Možná se obáváte, že velkým problémem je náročnost surovin, ze kterých Hanka vaří. Pro konvenční českou domácnost to taky asi opravdu bude, což je mi trochu líto. Hodně lidí odradí, když jim do receptu schází třeba 3 podstatné věci, které nikdy v obchodě nekoupili. Na druhou stranu to nejsou žádné fantasmagórie. Já říkám, že jakmile se člověk dostatečně zazásobí, už mu to ani nepřijde a nemyslím si, že to vyjde finančně o mnoho dráž. Jakmile máte doma med, javorový sirup, různé druhy mouky, více olejů než jen řepkový či slunečnicový a nebojíte se luštěnin a zeleniny, není problém většinu receptů z této kuchařky uvařit. Ve své podstatě se často jedná o potraviny, ze kterých se před 50 lety běžně vařilo - pohanka, jáhly, ječmen, ...

V neposlední řadě si dovolím takovou spíše subjektivní poznámku k receptům. Kvalitu kuchařek dost často měřím podle několika hledisek. Jestli obsahují všechny důležité informace (včetně počtu porcí a doby přípravy), jaké mají fotografie atd. Jedním z důležitých kritérií pro mě ovšem je, kolik receptů z kuchařky se mi zalíbí a mám chuť je vyzkoušet. Když je to víc jak polovina, je to většinou signál si knihu koupit. Druhým a možná ještě podstatněším kritériem je, ke kolika receptům se reálně opakované vracím. A tady BioAbecedář jednoznačně hraje prim - opakovala jsem snad všechny recepty, které jsem zkoušela - k mým oblíbencům patří například polévka z červené čočky, polenta se sušenými rajčaty a pórkem či celozrnné rizoto se zeleninou a tofu. Vyzkoušela jsem receptů ovšem víc a mnoho jich na vyzkoušení ještě čeká - namátkou např. dýňovo-čočková polévka, fazolová pomazánka, dýňový kotlík, pohankové karbanátky, špaldové muffiny nebo jahelník.



Kniha má 440 stran a pevnou vazbu, která zatím nejeví známky toho, že by se chtěla rozpadnout. V kamenném knihkupectví jsem za něj platila přes 600 Kč. Je to poměrně vysoká cena na kuchařku, ale musím říct, že této investice nelituji, na rozdíl od jiných podstatně levnějších kousků.

Knihu bych doporučila všem, co se zajímají o zdravé vaření (a vůbec nemusí jít o biopotraviny), kteří chtějí poznat nové suroviny a dozvědět se, k čemu jim to či ono může být dobré. Pro mě je kniha neocenitelnou pomůckou, když se mě kamarádi zeptají, proč kupuju to a to, co to vlastně je a k čemu to je dobré. Zpočátku jsem encyklopedickou část poměrně ignorovala, ovšem teď se k ní obracím stále častěji, je to moc příjemné počtení. Všechny recepty, které jsem zatím vyzkoušela byly chutné, netradiční a takové, že jsem je mnohokrát opakovala.

Omlouvám se, že byla recenze tak pozitivní, ale jsem z kuchařky nadšená, přestože ji mám více než rok. Vím, že tato knížka asi nenadchne každého, ale pokud vás moje hodnocení alespoň trochu zaujalo, budu ráda, když si ji v knihkupectví alespoň prohlédnete, případně půjčíte v knihovně. Určitě se dozvíte mnoho zajímavého a jistě vám padne do oka nejeden recept.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 10. dubna 2015 v 19:08 | Reagovat

Občas kupujeme z nějaké blízké farmy máslo, zeleninu a mošt a taky to chutná úplně jinak než kupované. I když si k obědu dáme naše vlastní brambory, které taky ne vždycky vyrůstají jen z vody a sluníčka, chutnají pokaždé lépe, než ty kupované, mají taky sytější barvu. Zkrátka bio je bio. :)
Nevím, jestli znáš blogerku Ophelii z blogu virus.blog.cz, jestli ne, určitě se na její blog podívej, je to nesmírně inspirativní slečna. :) A zrovna o biopotravinách a zdravém životním stylu by sis s ní popovídala. :)

Jinak, recenzi jsi zvládla skvěle! Nikdy jsem o kuchařkách nepsala, ale řekla bych, že tenhle styl takovým článkům bude sedět a vyhovovat! :)

2 Tey Tey | 10. dubna 2015 v 21:42 | Reagovat

Já miluju lehká a rychlá jídla, takže téměř vůbec nejím a nevyhledávám typická česká jídla, a proto si mě na tuhletu knížku moc nalákala. Suroviny, o kterých píšeš znám a moc ráda je jím, ale neumím je využít na tolik způsobů, kolik bych chtěla a myslím, že v tomhle směru by mi knížka pomohla. Navíc se mi moc líbí, jak je zpracovaná-informace navíc jsou vždycky super..:-)

Budu se na ni muset v knihkupectví mrknout.

PS: Recenze je vážně skvělá, je vidět, že si s ní dala práci a nic si neodflákla a je zkrátka taková "tvoje"....;)

3 Ježurka Ježurka | Web | 11. dubna 2015 v 14:44 | Reagovat

S recenzí sis dala hodně práce, jsi opravdu dobrá, že jsi vše tak podrobně prostudovala. Ale musím já za sebe a moji rodinu říci - bohužel, to není nic pro nás.

4 Tina Tina | 11. dubna 2015 v 15:11 | Reagovat

Díky za super recenzi.
Mě by lákaly hlavně první dvě části knihy (rozšířit své obzory ohledně surovin), ale  váhám nad receptovou částí. Tedy ne že bych nechtěla zkoušet nové a netradiční (a zdravé) recepty, ale nejsem si jistá, jestli by to někdo z mých strávníků jedl:( Nemáš nějakou zkušenost s tím, jak tyhle recepty chutnají lidem, kteří nejsou zrovna nadšenci do zdravé výživy a nových experimentů? (Já tedy taky občas experimentuju a zkouším všechno možné. Ale když to není jen pro mě, tak musím dost opatrně a nenápadně. A párkrát už jsem narazila...)

5 Magdaléna Magdaléna | Web | 11. dubna 2015 v 23:00 | Reagovat

[1]: Ophelii znám :-), ale díky za připomenutí :-)

[2]: Děkuji za milý komentář a pochvalu. Jsem ráda, že měl můj článek alespoň trochu smysl. :-)

[3]: V pořádku :-) i tak děkuju za zhlédnutí

[4]: Heleď, to se těžko posuzuje. Každopádně je to asi záležitost vytrvalosti. U nás doma zdravé stravě nikdo extra nefandí, ale většina ráda alespoň ochutná. A když to šmakuje, tak se to většinou ujme :-) a z téhle kuchařky se to už stalo několikrát. Na druhou stranu, s chlapy a dětmi je to mnohdy horší, taky musím dělat pro přítele zeleninu spíše jen jako přílohu :-) Rozhodně to ale nevzdavej, držím palec :-)

6 Kate Kate | Web | 13. dubna 2015 v 8:30 | Reagovat

Ahoj,
tohle je fakt úžasnej blog :)
Jestli můžu poradit, tak koukněte sem http://jdem.cz/br2pj5 .
Super obchod, naposled jsem vyhrála boty :D

7 Amálka Amálka | Web | 18. dubna 2015 v 17:59 | Reagovat

Skvělá recenze! Líbí se mi, jak je kniha prakticky uspořádaná a nejvíce bych asi taky ocenila tu encyklopedickou část.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
Všechny texty a fotografie jsou má vlastní tvorba, prosím respektuj to. Děkuji.


.