Veličiny přitažlivosti

6. listopadu 2014 v 19:18 | Magdaléna |  Z hlavy
Občas přemýšlím, kde se vlastně bere přitažlivost. Existuje něco jako ideální vlastnosti pro každou z nás? Nebo snad jde o souhru několika drobných náhod, díky kterým nám ten druhý/ta druhá přijde přitažlivý? Proč si nedokážu představit, že bych políbila někoho, kdo mi přijde roztomilý?



Byla jsem po dlouhé době na večeři s kamarádkou, kde probraly jsme, co se dalo. Od hrozby maturity, po společné kamarády až po záležitosti zcela osobní. Zavzpomínaly jsme na dávné zážitky a trable, popřemýšlely, co nám dělá vrásky do teď, a taky porovnaly, zda jsme na tom nyní lépe. Dost věcí mě od ní zajímalo, a tak jsem se zeptala. (Protože mi Ona kdysi říkala: "Ptej se na cokoli, co tě kdy bude zajímat.")

To, že se v mém světě potuluje jeden Pekelník, se už pomalu začíná šířit vzduchem. To, že je o více než 10 let starší, se mi zatím daří držet pod pokličkou - respektive to vědí ti, kterým do toho může něco být. Co je ale utajeno naprosto, je večerní život mojí kamarádky. Její Trenér je starší o 15 let. A narozdíl od Pekelníka je ženatý. A má děti. A rozhodně jenom nepovídá.

Nechci tu dělat přednášky o morálce, protože jsem jich ušetřila i kamarádku. Soudit ji je zbytečné, navíc ona mě taky nikdy ne(od)soudila. Spíš jsem se ptala proč? Jak může spát s někým, kdo ji nemiluje a s kým nikdy nic nebude mít. A odpověď, které se mi dostalo, mě překvapila. A ještě víc mě překvapilo, že jsem si něco podobného skoro zažila. A že to vlastně chápu.


Zásadní otázkou může být, co nás přitahuje. Existuje spousta obecných vlastností, jako například pěkný obličej, statná postava, ochranitelské skolny, ale najde se i spousta vyjímek.

Kamarádka ulítává na zrzcích.
Muž zbožňuje malé prdelaté slečny.
Spolusedící si potrpí na tmavé vlasy a oči.
Kamarádka miluje roztomilost.
Spolužák taje nad něžnými blondýnkami.
Mně se třeba líbí dlouhé vlasy.

To, co jsem ale rozklíčovala dneska, překvapilo i mě samotnou. U mě - a myslím, že i u oné kamarádky - fungují ještě aspekty dva. Možná to nemáte stejně, možná ano. Proto to vlastně píšu, zajímá mě, zda tohle tvrzení může platit obecně. První věcí, co nás přitahuje je určitý osobní klid. Když je někdo vyrovnaný, sebejistý a zároveň se za ničím nežene. Druhým faktorem je pocit respektu. Jistá obava, bázeň možná až poslušnost. Je důležité si uvědomit, že se teď nebavím o zamilovanosti, ani o tom, s kým bych chtěla strávit celý život. Řeším teď čistě fyzickou touhu (přestože jsem přesvědčená, že bez duchovní stránky to nejde!)

Osobní klid. Nevím, jak to blíže vysvětlit, ale spatřuju ho u lidí, kteří jsou tak o 10 let starší. Neříkám, že je to správně, ale myslím si, že to může působit přitažlivě. Občas říkám, že jsem se měla narodit o dekádu dříve. Zkrátka mě fascinuje jaký pohled na svět mají ti starší. Přeci jenom vyrostli v době, kdy je ještě nesvazoval facebook, v době, kdy se utvářela republika, v době... no zkrátka je to něco úplně jiného. A to mě nutí poznávat to blíže.

Respekt k dané osobě. To se vysvětluje snad ještě hůř. Dneska mě na to přivedla kamarádka, když říkala, že ještě před pár měsíci se s Trenérem bála byť i jen promluvit. Bojoval v Afghánistánu, jezdí učit lidi do Londýna bojové umění a celkově působí drsně. V tu chvíli jsem si vzpomněla na to, kdo mě (ať už paradoxně) kdy přitahoval (byť často platonicky), a v ten moment jsem se doslova styděla. Byli to lidé, kteří mě učili, kteří působili nedostupně a ze kterých jsem měla (a taky měla mít) respekt. Jako bych snad podprahově toužila po těch, kdo mě děsí. Jako kdybych jejich získání brala jako jakousi formu zadostiučeinění.

Teď, když to vidím takhle napsané, mi to skoro přijde jako nějaká psychická porucha. Na druhou stranu v tom asi nejsem sama. Přijde mi to zajímavé. Vím, že se svým angličtinářem níkdy nic mít nebudu, ale překvapilo mě to, kde se vlastně bere ta fascinace, to co mě přitahuje. Nelze to brát čistě sexuálně. Je v tom i to, že máte chuť pozvat toho druhého na večeři, přestože víte, že se to nehodí, že byste neměli, ba dokonce že nesmíte.

Tak nevím. Možná už jenom při večeru blázním.
Jak to vnímáte vy? Přitahoval vás někdo, na koho byste správně neměli ani pomyslet?
Přijdou vám zajímavější lidé odlišní věkem, nebo dáváte přednost vrstevníkům?
Existuje něco, co se vám obecně líbí, ale co není moc běžné?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Willy Willy | Web | 6. listopadu 2014 v 19:38 | Reagovat

Mám to asi stejně. Jsem teplej, ale to, že to vnímám stejně vlastně potvrzuje tvoje tvrzení. Ale ikdyž nemůžu mluvit za ostatní konformní muže, sem přesvědčenej, že to mají podobně. Znám spousty případů, kdy kamarády nejvíc dostávala o dost starší a především děsně nedostupná úča. Někdy je to dost komický.

2 Tu co přitahuje trenér Tu co přitahuje trenér | 6. listopadu 2014 v 19:54 | Reagovat

Ano i tak by se to dalo říct, ale ber to tak jak to je .. proč se hned něčemu příčit? Víš, že já nikdy nevěřila na osud a podobné věci. Poslední dobou si však říkám, že takovéhle věci píše opravdu jen osud.

3 Lenin Lenin | Web | 6. listopadu 2014 v 20:04 | Reagovat

Řekla bych, že hromady lidí přitahují především lidé nedostupní, se kterými by neměli spát. Ať už se bavíme o pedagozích, nadřízených, či o těch se závazky. Prostě zakázaný ovoce. Osobně se mu ze zásady vyhýbám, nechci nikomu bořit světy, přidělávat problémy a sobě rovněž ne.

Moji partneři (ať už posteloví nebo vztahoví) byli vždycky starší minimálně o 5 let. Můj manžel je o 8, ale nepřijde mi to jako zásadní rozdíl. Muži straší než o 15 let mě nikdy nepřitahovali.

O ničem zvláštním, co by mě na druhém dostalo nevím. Jsem na takový ty klasiky, hezký ruce, čokoládový oči smysl pro humor a tak. Všechno už jsem ale našla a doufám, že znovu hledat nebudu muset.

4 Janča Janča | E-mail | Web | 6. listopadu 2014 v 20:58 | Reagovat

Panečku, to mě tohle zas asi vůbec nepřitahuje. Mně se ale dost líběj mladší kluci :D sice třeba o rok, ale přece. Přijde mi to taky jako taková úchylka. Jsou takový roztomilý, naivní (jako já) a oni by zase mohli mít respekt ke mně. :D Jednou se mi ale stalo, že jsem se "zamilovala" do o 18 let staršího chlapa a bylo to tak šíleně vzrušující! Nikdy mě už ale jinej starší nepřitahoval. Prostě se mi nelíbí, když jsou ve věku mojí mamky a táty..

5 Em s tečkou Em s tečkou | Web | 6. listopadu 2014 v 21:48 | Reagovat

V 18ti jsem mel vztah s o 20 let starsi zenou. Kdovijaka pritazlivost v tom nebyla, jen rebelie a snad i nahrada matky, svym zpusobem. Starsi muzi se mi vubec nelibi, jak je mu nad 35, tak ne-e.
Autority me nijak nepritahuji, nikdy jsem nechapal, co kdo vidi treba prave na ucitelich. To je asi hlavne tim, ze jsem rad ve vztahu dominantni, s prilisnou autritou bych musel chte nechte o tohle postaveni bojovat.
O zadny specialitce u sebe nevim... nebo jo, bere me, kdyz je nekdo fest Holandan, jeste treba z pobrezi a ma pazoury jak opravdickej namornik :-D Libovka :-D Ha.

6 Teeda Teeda | Web | 6. listopadu 2014 v 22:37 | Reagovat

Podle mě tě nikdy nepřitahují ti správní. Holky nechtěj hodný kluky.

7 Barb Barb | 6. listopadu 2014 v 22:44 | Reagovat

Nevím, nikdy jsem to neškatulkovala ani nad tím nebádala. Pro mě je důležité charisma a osobní kouzlo v dané době. Kdo se mi líbil v osmnácti, by teď, o patnáct let pozdějí, pro mě možná nebyl zajímavý. Měla jsem kluka o pár let mladšího, teď jsem už léta s o hodně starším člověkem, který je duchem hodně mlád, v mnoha ohledech ještě psychicky mladší než já... Asi bych jen dodala - nikdy neříkej nikdy.

8 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 7. listopadu 2014 v 19:01 | Reagovat

Připojím i svůj názor, byť nemusí díky mému věku a zkušenostem být brán jako plnohodnotný. :-)

Láska k vrstevníkům je opravdu krásná, romantická a prostě jako z pohádky. Pravdou však je, že v mém případě by to nefungovalo. Ne, že bych si myslela, že potřebuju někoho na stejné úrovni jako já (tj. ne, že bych si myslela, že jsem nějaká výjimečná), jde spíš o to, že bych chtěla mít pocit bezpečí, klidu, rodiny. Neříkám, že by to nemohl splnit i nějaký vrstevník, ale člověk, který už má zkušenosti, vyrostl, jak říkáš, v jiné době a ví, co od života a třeba i od své partnerky vlastně chce, má větší šanci na úspěch, alespoň u mě. A druhou věcí, co mě fyzicky, možná trochu spíš psychicky přitahuje, jsou cizinci nebo napůl cizinci, což už ostatně víš. :D Polo-Francouz, polo-Američan, napůl Rus a napůl Ital... :) Uvědomuju si, že z těch vztahů ani nic být nemůže, ale přesto mě to láká a při představě, že bych třeba v Americe potkala nějakého "vyvoleného", mi buší srdce. :) (O tom, jak je to s tou Amerikou, zase někdy jindy. ;))

9 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 9. listopadu 2014 v 19:02 | Reagovat

Připomíná mi to jeden uštěpačný dialog z PLL ("Kde je Arya?" "Asi vepředu u průvodčího, má slabost pro autority."). :-D :-D

No, zakázané ovoce, punc výjimečnosti, jiný pohled, samostatnost... je toho spousta, co člověk vidí na starších... :-)
Hlavně u heterosexuálních holek to úplně chápu, protože kluci v odpovídajícím věku se většinou vážně nechovají tak, aby jim imponovali, navíc holky mají podvědomou touhu být chráněny a zabezpečeny... :-D
A ta posedlost učiteli se dá taky snadno vysvětlit, kde jinde potkáš tolik inspirujících osobností, než ve škole (výchovných organizacích, kroužcích)? Jinde se člověk setkává spíše s vrstevníky... :-D
Sečteno, podtrženo... nemyslím, že bys byla nenormální. Naopak si myslím, že je to velice běžné.

10 Van Vendy Van Vendy | Web | 9. listopadu 2014 v 19:13 | Reagovat

Přitahoval, a v poslední chvíli jsem ucukla. Protože byl ženatej a měl dítě a asi mám v sobě nějakou brzdu, protože nedokážu odtáhnout chlapa od rodiny. Ale docela chápu, když si máš s kým co povídat a navíc to není jalový plácání, ale něco se i dozvíš. A naopak, když tě něco napadne (chytrého), získáš v očích toho druhého. Což dokáže pořádně polechtat ego... :-)

11 Zuza Zuza | Web | 10. listopadu 2014 v 21:21 | Reagovat

Jo, přijdou mi zajímavější starší lidi. Přítel je starší o cca 5 let a vzhledem k tomu, že si mě našel když mi bylo necelých 15, tak v té době byli moji vrstevníci strašný telata :D A i když za těch uplynulých více než pět let dorostli do tehdejšího věku mého přítele, tak se mi nezdá, že by z toho nějak vyrostli :D A nebo je to tím, že jsem prostě divná, nebaví mě nakupování a podobný údajně strašně holčičí věci a nejradši se bavím s klukama/chlapama, nejlíp o kus staršíma, noo

12 Ruber Ruber | 22. července 2015 v 19:04 | Reagovat

Já teda musím přiznat, že i když mám přítele ( přes 3 roky), tak občas kouknu po jiných klucích. Můj přítel není zrovna fyzicky ten typ po kterém bych se ohlédla (hlavně před těmi 3 lety :D ). Ale nějak nám to klape. Ale není nejhorší, prostě průměr.
A klidně bych se  seznamovala. (Nepodváděla!) Ale o mě momentálně jeví zájem jen muži 30+ a nebo 17-. Takže je dost těžké s tímhle pracovat :D
Co mě ale děsí ještě víc, že mě to nějakým zvláštním, divným způsobem táhne k člověku, o kterém nevím naprosto nic, je mu asi už přes 50, vzhledově naprosto mimo všechny moje tabulky :D ale prostě má příjemný hlas a koketuje semnou. A já pak vyjdu po jízdách z auta celá nadržená. Až se mi z toho chce zvracet. A když se otřepu, tak zjistím, že i když vím že ty jízdy budou katastrofa, tak se těším. Bléé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
Všechny texty a fotografie jsou má vlastní tvorba, prosím respektuj to. Děkuji.


.