Proč se netěšit na dospělost

30. září 2014 v 18:45 | Magdaléna |  Všednodennost
Byla doba, kdy jsem se těšila na to, až mi bude 18. Tenkrát jsem měla něco přes 15 let a věděla jsem, že mi zbývá ještě pět půlroků. Dost nutně jsem potřebovala samostatnost, možnost se rozhodnout a zkrátka být konečně svá. Dokonce jsem se kvůli tomu začala učit vařit a chodila na brigádu, protože bez jídla a peněz se člověku přece jenom žije trochu těžko.

Dneska mi těch 18 je. Už nějaký ten pátek.
A řeknu vám - věděla jsem, že to nebude takový bájo, ale nečekala jsem, že až tak moc.

Je to možná trochu depresivní, ale rozhodla jsem se napsat seznam 10 důvodů, proč se netěšit na vlastní 18tiny.




1.) Musíš řídit!
Vlastní řidičák je super věc. Můžeš se dopravit v podstatě kamkoli bez toho, aniž by tě někdo musel dovézt. Pro nás vesničany, je to věc naprosto nedocenitelná a nezbytná. ALE! Když nemáš vlastní auto, svoboda přeci jenom není tak absolutní. A na to, že bych se mohla sama dopravit ve 2 v noci z diskotéky, jsem zapomněla velmi rychle. Zato musím odvézt nákup, když je mamka unavená, a řídit do každý prdelky, abych nevyšla ze cviku.

2.) Omluvenky stejně píše maminka
Nejsem žádná záškolačka, ale někdy bych fakt ocenila, kdybych spolu s dalšími věcmi nemusela myslet ještě na to, zda jsem dala nebo nedala podepsat omluvňák.

3.) Všechno si můžeš podepsat.
Omluvňák si podepsat nemůžeš (ne na naší škole), ale rozsudek o vlastní smrti ano. Takže člověk musí číst spoustu papírů až úplně do konce a doufat, že mu ta výplata opravdu přijde.

4.) Vlastní kreditní karta
Já vím, s plnoletostí to až zas tak nesouvisí, ale kdo by po ní nezatoužil? Už jenom ten pocit, že jí prostě mám (A vůbec nezáleží, zda mám na účtě dva tisíce, nebo dvacet). Jenže s ní souvisí zase další spousta papírů, kontrolování přes internet a v neposlední řadě i výbery z automatu. Už jsem vám říkala, že se mi při prvním výběru podařilo tu kartu zablokovat?

5.) Plať, plať, plať!
V tomhle jsem děsná, ale pro mě dospělost neznamená jenom výhody, ale taky zodpovědnost. Kdyby bylo na mě, tak chodím do práce, platím vodu a vařím večeře. Jelikož ale většinu z toho dělat nemůžu, snažím se alespoň přispět tím, že si nebudu ustavičně říkat o peníze. Takhle jsem se tedy zařekla, že si zaplatím veškeré náklady na přijetí na vysokou školu... a teď pomalu zjišťuju, že možná nebude stačit ani 10 tisíc. Takže sbohem prázdninová Skandinávie, sbohem Rusko...

6.) Důchodové připojištění
To fakt není sranda! Mně ho v bance nabídli. Že je prý normální, spořit si na stáří od 18ti.

7.) Výhody a sociální jistoty.
V 18ti se teoreticky můžeš vdát/oženit a založit rodinu. A dost možná ti to někdo nabídne. A pravděpodobně ti dojde, že to udělat nechceš.

8.) Stejně si nemůžeš dovolit víc.
Není problém odjet o prázdninách do zahraničí. Můžeš si klidně zaplatit seskok padákem. Jenže na to stejně s největší pravděpodobností nemáš peníze (viz bod č. 5)

9.) Bav se jen s těmi, kdo jsou vhodní.
Nebudeš se s ní bavit. Nebudeš u něj přespávat. Co by řekli lidi? Já to taky nedělala. ... Ne, ne, pořád ještě bydlíme pod jednou střechou.

10.) a tak dál
... Ne, ne, pořád ještě jsem tvoje máma.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 30. září 2014 v 19:24 | Reagovat

Spořit si na důchodový připojištění? :D a sakra, asi bych taky měla začít :D

2 Jana Jana | E-mail | Web | 30. září 2014 v 19:38 | Reagovat

Heh, prvně to bylo: "Dokud žiješ pod mou střechou..." teď se to změnilo: "Dokud nemáš titul..." Takže maminka forever ;) Ať je mi 18 nebo 25 či 30 :D

3 Piks Piks | Web | 30. září 2014 v 19:45 | Reagovat

Môžem hrdo ukázať občianku keď kupujem víno :D aspoň jedna výhoda.

4 Janča Janča | E-mail | Web | 30. září 2014 v 20:00 | Reagovat

Jo, taky mi to pomalu dochází, že přát si být 18 letá mi je k prdu. Ale já budu mít pořád asi stejná práva a povinnosti jako teď, takže se nic moc nezmění (ani ty omluvenky, naše škola je stejný případ).

5 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 30. září 2014 v 20:02 | Reagovat

Haha, jak si to kdo s omluvňákem zařídí... :-D

... dokud jsem tvoje matka!!

6 Em Zet Em Zet | Web | 30. září 2014 v 20:18 | Reagovat

1. Nemusím. Jsem odpůrkyně aut. :D Řidičák nechci a neudělám si ho, dokud ho po mně nebudou vyžadovat v práci. Což se v práci, v jakém jsem teď, stát prostě nemůže. :D -> a všude se dostanu hromadnou dopravou.

2. Nám ve škole omluvňák rodiče nemuseli podepisovat, když nám bylo 18. o.O To máte asi jiné na vaší škole. My si to normálně psali sami, když jsme byli plnoletí. :D

4. Jsem odpůrce i jakýchkoli kreditních, bankovních kart. Raději budu držet své peníze ve fyzické formě. :D

5. Souhlasím, naštěstí teď už mám práci. Myslím ale, že by se to dalo nějak s rodiči domluvit, když chceš jet do Skandinávie, zas nebuď takový skrblík, všechno se dá domluvit.

7. Já bych a i chtěla :D <3

9. Bavím :D

Dobrý článek. I když asi máme dost rozdílný život, my dvě :D Čichám, že tento článek bude do konce týdne na hlavní straně blogu. :D

7 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 30. září 2014 v 20:46 | Reagovat

Ačkoli si někdy plánuju dům se psem vlastní školkou, osmnáctka je pro mě ještě hodně vzdálená a naštěstí se tím nezaobírám. Otázkou finanční však docela ano, protože vím, že to se třemi ženskými a jedním miminem nemůže být po finanční stránce lehký, takže chodím na "brigádu" a prodávám knížky, který už si nechci výhledově znovu přečíst. :)

8 Adele • hers.blog.cz Adele • hers.blog.cz | Web | 30. září 2014 v 21:57 | Reagovat

To je vážně poněkud depresivní, hele. :D Mě je patnáct a kreditku mám asi rok. Až poslední dobou jsem jí začala pořádně využívat a nemůžu si to vynachválit. :)
Já se strašně těším na řidičák!
Ale svým způsobem se na dospělost netěším. Někdy samozřejmě ano, ale pak na mě padne takový pocit osamění a nejistoty... a to, že bych chtěla, aby mi zase bylo osm.
Jinak ten poslední bod mi připoměl
...dokud ti nebude šestnáct...!
...dokud ti nebude osmnáct...!
...dokud bydlíš pod mojí střechou...!
...dokud jsem tvoje matka...!
:D

9 Simi Maple Simi Maple | Web | 30. září 2014 v 22:12 | Reagovat

18náct jsem oslavila v červenci a souhlasím :D zrovna řidičák dělám, kreditka s tou jsme na tom stejně, omluvenky si můžu psát sama, ale musím mít vždy potvrzenní lékaře (neexistuje abych si napsala třeba rodinné důvody,pouze lékař..) a to s tou větou "pořád jsem tvoje máma" a " dokud jsme pod stejnou střechou" sedí perfektně :D není to žádná výhra mít 18

10 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 1. října 2014 v 15:58 | Reagovat

Ta karta k účtu není kreditní.

Ale 18 není zase žádnej zázrak, hlavně pokud je člověk ještě na střední a bydlí doma, tak to pro něj zase tak moc neznamená. Jenom ty popsané detaily :)

11 PaPája PaPája | Web | 1. října 2014 v 16:35 | Reagovat

A já bych se chtěla vrátit třeba do let, kdy mi bylo deset. Žádné starosti, samá sranda, pohodička - jako tele jsem se těšila, až budu velká, "všechno bude skvělý", budu chodit na brigády, a tak. A teď se třeba vůbec netěším na to, že si za ten rok, kterej uteče jako voda, budu taky dělat řidičák, bude mi 18 (bože, to zní tak dospěle už...) a bude to mnohem víc zodpovědnosti, dospělosti, nikdo se s tebou nebude jakkoliv mazat, o penězích nemluvě.

Ale neutečeme tomu nikdo :D, a když to budeme brát pozitivně, i přesto každý věk má svou pěknou stránku. :-)

12 Brepta Brepta | E-mail | Web | 1. října 2014 v 20:39 | Reagovat

Já se na dospělost vůbec netěším. Vlastně bych nejraději zůstala pořád malá. Jsem strašpytel - bojím se a netuším, co se mnou bude. Mám pocit, že se mi nic nebude dařit, že budu líná a nevydělám si, že neudělám maturitu, nebude mě bavit práce, nepostarám se o sebe...A to mě většina důvodů, které jsi vyjmenovala, ani nenapadla. Asi se budu budit s noční můrou - osmnáctými narozeninami. :(

13 Marillee Marillee | E-mail | Web | 2. října 2014 v 21:54 | Reagovat

No.... Ani jedno nezažívám... :D Teda až na ty omluvenky. K čemu mi je, že si je můžu sama podepsat, ale musím k tomu mít navíc potvrzení lékaře, jinak mi to neuznají?
S 18. narozeninami mi přišla jenom zodpovědnost ve formě - zařizuj si sama. Ale to už jsem tak nějak dělala i předtím a když potřebuju, tak mi moji rodiče pomůžou. Učený z nebe nespadl. :-)

14 Vendy Vendy | Web | 3. října 2014 v 19:47 | Reagovat

Kreditka, jestli se nepletu, se musí splatit, protože vybrané peníze z ní znamenají vlastně rychlou půjčku. Leda by šlo o výběr vlastních peněz, ale to je bankovní karta, a ne kreditka...(I když dnes můžou být bankokarty, které slouží i jako kreditky, v případě nouze).
Mnozí si plnoletost (a hlavně dospělost vůbec) pletou s neustálým řetězem zábav a možností. Jenže to je taky odpovědnost, a to už ne každý chce přijmout. Jenže, pokud chce být dospělý, musí.
Ty teď poznáváš tu odvrácenou stránku dospělosti i to, že veškeré možnosti jsou k ničemu, pokud chybí jedna základní věc, a to peníze.
Ale zvládáš to dobře! A že jezdíš do každé prdelky, ber jako pozitivum, protože nevycházíš ze cviku, co se řízení týká :-)

15 Ailin Ailin | Web | 4. října 2014 v 20:00 | Reagovat

Mně se líbí, že je mi už přes 18 let :). Sice nekouřím a nepiju alkohol, takže mávat s občankou v obchodě moc nemusím, ale ten řidičák je bezva. A líbí se mi, že naši se mnou už mluví jako s dospělým, nechávají mě dělat spoustu věcí, protože jsem už přeci dospělá :-).  Otevřely se mi dveře plné možností a já jsem za to ráda :-).

16 CrazyJull CrazyJull | Web | 5. října 2014 v 13:15 | Reagovat

Naštěstí já mám ještě času dost do 18 :D
-CrazyJull

17 Aailyyn Aailyyn | Web | 11. října 2014 v 17:13 | Reagovat

No jo, dospělost přichází až s ekonomickou samostatností, kdy si konečně nemusíte říkat rodičům o každou korunu, nemusíte jim zdůvodňovat svůj život, za co utrácíte, co si kupujete, kam chodíte a nakonec potom nemusíte vašim říkat nic, poněvadž to nevidí, neb s nimi nebydlíte. (Peníze naším světem zkrátka hýbou dost podstatně, zaprvé bez nich nepřežijete, protože musíte něco jíst, někde bydlet a platit vodu, elektřinu atd. a za druhé se bez peněz neobejde řada aktivit... Jo, můžete si konečně v osmnácti skočit padákem, dát si udělat tetování nebo si koupit pivo, ale když na to nejsou prostředky...)

18 DaG DaG | Web | 12. října 2014 v 16:51 | Reagovat

... a proto jsem si v devatenácti sbalila kuférek a od té doby jezdím k rodičům na návštěvu. Netvrdím, že vystudovat dálkově a při tom se samoživit je med, ale jisté výhody (včetně toho, že můžu kdykoli říct "To já sama!") to má :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
Všechny texty a fotografie jsou má vlastní tvorba, prosím respektuj to. Děkuji.


.