
Někdy je na zabití mít Muže, který vám den předem oznámí, že na oné malé akci bude vlastně stát za barem.
[1]: Děkuji... Snad je to pravda. Momentálně však vidím tu propast mezi střední školou, vidinou vysoké a zaměstnáním
Ono by to bylo horší, kdyby byla dotyčná osoba o deset let mladší než ty, ne? ;-)
Ach, ty noci... :-)
Myslím, že chlapovi až tak nezáleží na tom, kolik je ženské. Že problém v tom většinou hledáme my.
Například já mám v sobě šílený blok dát se dohromady s mužem starším než 7 let. Vidím v něm brzdu pro moji kariéru a jeho uspěchanost na to, být tátou.
Zato moje mamka opustila otce kvůli chlapíkovi o pět let mladšímu. Hledala elán a chuť do života dokud ona ještě není úplně seschlá. :)
Deset let není žádný tragický rozdíl, pokud to nevadí tobě - a to čistě jen kvůli té číslovce. Chlapi mají přece jen na spoustu věcí víc času a rádi počkají :-)
Jdi do toho, jestli si rozumíte. Vysoká a zaměstnání? Copak ty víš, co s tebou bude byť i za pouhý jeden rok? Nevíš. Jediný co je pravda, je to, co se děje teď.
Věk je jen číslo :) Já jdu zase pořád po mladších a přitom si vždycky říkám, jakou to nadělá paseku. Poprvé i podruhé nadělalo. Potřetí jsem šťastná jak blecha. Věk? Pf, koho to zajímá.
10 let opravdu není nic hrozného. HLavně, když je ten starší on ;)
Takže, nad čím tady přemýšlíme? :)
PS: S těma akcema, kam se těším, to mám naprosto stejně! :D
[3]: Taky mě to napadlo :-)
[4]: To je přesně to, čeho se bojím. Na druhou stranu zatím nic a o nic nejde, takže proč stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko :-)
[5]: To je pravda. V mém světě je obecně dost málo jistot.
[6]: :-) Koukám, že máme každá něco. Máš asi pravdu. Uvidíme :-)
Jsem ráda, že nejsem sama
Něco podobného si na blog už psala, ne?
Musím říct, že jsem se v tom občas ztratila a nevím, jestli jsem to dobře pochopila. Ale to není tvoje chyba, v tomhle mám někdy své dny :D.
Ale takže si se vlastně zamilovala? ... :-) Jestli v tom opravdu vidíš tu jistotu, moc přemýšlení nad tím je zbytečné. Chop se příležitosti, než to udělá někdo další. :-) A věk je prostě jenom číslo - moji rodiče jsou od sebe 15 let a klape to! :-)
Tak hodně štěstí!
P.S.: Taky jsem se tuhle chystala na maturiťák, těšila se jako blázen... a nakonec jsem po hodině odjela domů, protože jsem odmítla pít a to jsem byla vyvrhel největšího kalibru, takže nazdar, plese :D
Nikdy se mi nechce... čím víc si říkám nee, tím to bývá lepší..
Nicméně... pochybnost je všude - věky, myšlenky, věci. To nezastavíš...
[8]: Vážně? :) Tak to se mi asi opakujou city. A s 15 lety jsi mi trochu zvedla náladu.
... Ohledně pití rozumím. Potom, co jsem pochopila, jak moc jsem si pitím zmr*** paměťovou kapacitu (a své dobré jméno, haha) jsem přestala. A od té doby už mi ty chlastací akce přijdou takové o ničem. Koukat na ty, co pijí, a nepít je vyhozenej čas.
[9]: Asi jo. Jenže já sama za sebe je právě tady mám naprosto minimálně. Až mě to děsí. Mě šokuje spíš reakce okolí.
Zajímavé, ale v lásce pak nemají roky tak velký význam. Mohu ti to doložit: můj 1. manžel byl o 4 roky starší, 2. byl o 4 roky mladší a ten "až do smrti" - tedy ten můj nynější je o 9 let starší! Dobrý, ne? Tak vidíš.