Střípky noci nevinné

5. června 2014 v 16:09 | Magdaléna |  Nevšednodennost
Ve chvíli, kdy se sobotní noc láme na nedělní, mohou se odehrávat lecjaké věci. A pokud myslím konkrétní noční přelom, udály se možná s významnou bezvýznamností.



Někdy je fajn mít v životě Muže, který vás tahá na malé taneční akce, o kterých leckdo nemá ani tušení.
Někdy je na zabití mít Muže, který vám den předem oznámí, že na oné malé akci bude vlastně stát za barem.

Nevím, zda to máte také tak, ale když se někam těším, obvykle se mi těsně před odjezdem nikam nechce. Inu stalo se, že jsem byla oblečená, namalovaná... stála před zrcadlem... a najednou se rozbrečela, strhla ze sebe šaty, vydrhla make-up a šla si dřepnout na zahradu.
O pár desítek minut později jsem opět stála před zrcadlem a vracela šaty i řasenku na původní místo.
Abych pak s potrhanou grácií nakráčela mezi ně.

Trávit večer s někým, koho vůbec neznáte, není až zas tak těžké. Do té doby, než zjistíte, kolik je mu let. Pak záleží na vás, jak se k tomu postavíte.

Bavila jsem se tak dobře, že jsem se ani necítila provinile, že nepiju. Vlastně bylo stejně jen víno z petky a desítka.

Kdysi jsem se přímo před očima Muže nechala sbalit. On to zabalil. Jemu neubalil.
V autě jsme pak probírali vzájemná práva jeden na druhého. On žárlil. Neměl na co. Já vinna nebyla. Jeho cítila.
V onen soboto-nedělní přelom se v autě rozplýval, jak mu bylo se mnou skvěle. Připomněla jsem mu, že jsme se spolu až zas tak nebavili. To bylo ono. Já se pohybovala volně a on nemusel žárlit. Vždyť je to jeho kamarád. Kdyby věděl. .. I když, co vlastně?

Mami, přijedu v deset.
Mami, přijela jsem ve dvě.

Kolem půl třetí ráno, tančila jsem na hraně. Na ostří nože bilancovala jsem. Pokolikáté už?
Kočka mžourla. Blbko, co děláš?
Nic se vlastně nestalo. Ale... Mám v sobě dost málo citu, ale když propukne, mám jistotu. Tohle je to, co bych měla hledat. A poprvé to koresponduje s tím, co chci. A třeba chceme obousměrně.
Proč nemůžeš být o 10 let mladší?



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ježurka Ježurka | Web | 5. června 2014 v 16:50 | Reagovat

Zajímavé, ale v lásce pak nemají roky tak velký význam. Mohu ti to doložit: můj 1. manžel byl o 4 roky starší, 2. byl o 4 roky mladší a ten "až do smrti" - tedy ten můj nynější je o 9 let starší! Dobrý, ne? Tak vidíš.

2 Magdaléna Magdaléna | Web | 5. června 2014 v 17:04 | Reagovat

[1]: Děkuji... Snad je to pravda. Momentálně však vidím tu propast mezi střední školou, vidinou vysoké a zaměstnáním

3 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 5. června 2014 v 18:05 | Reagovat

Ono by to bylo horší, kdyby byla dotyčná osoba o deset let mladší než ty, ne? ;-)

Ach, ty noci... :-)

4 homoleninus homoleninus | Web | 5. června 2014 v 20:12 | Reagovat

Myslím, že chlapovi až tak nezáleží na tom, kolik je ženské. Že problém v tom většinou hledáme my.
Například já mám v sobě šílený blok dát se dohromady s mužem starším než 7 let. Vidím v něm brzdu pro moji kariéru a jeho uspěchanost na to, být tátou.
Zato moje mamka opustila otce kvůli chlapíkovi o pět let mladšímu. Hledala elán a chuť do života dokud ona ještě není úplně seschlá. :)

5 Jay Jay | Web | 6. června 2014 v 0:03 | Reagovat

Deset let není žádný tragický rozdíl, pokud to nevadí tobě - a to čistě jen kvůli té číslovce. Chlapi mají přece jen na spoustu věcí víc času a rádi počkají :-)
Jdi do toho, jestli si rozumíte. Vysoká a zaměstnání? Copak ty víš, co s tebou bude byť i za pouhý jeden rok? Nevíš. Jediný co je pravda, je to, co se děje teď.

6 Andy (Slečna A.) Andy (Slečna A.) | Web | 6. června 2014 v 11:45 | Reagovat

Věk je jen číslo :) Já jdu zase pořád po mladších a přitom si vždycky říkám, jakou to nadělá paseku. Poprvé i podruhé nadělalo. Potřetí jsem šťastná jak blecha. Věk? Pf, koho to zajímá.

10 let opravdu není nic hrozného. HLavně, když je ten starší on ;)

Takže, nad čím tady přemýšlíme? :)

PS: S těma akcema, kam se těším, to mám naprosto stejně! :D

7 Magdaléna Magdaléna | Web | 6. června 2014 v 12:57 | Reagovat

[3]: Taky mě to napadlo :-)

[4]: To je přesně to, čeho se bojím. Na druhou stranu zatím nic a o nic nejde, takže proč stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko :-)

[5]: To je pravda. V mém světě je obecně dost málo jistot.

[6]: :-) Koukám, že máme každá něco. Máš asi pravdu. Uvidíme :-)
Jsem ráda, že nejsem sama

8 PaPája PaPája | Web | 6. června 2014 v 18:16 | Reagovat

Něco podobného si na blog už psala, ne?

Musím říct, že jsem se v tom občas ztratila a nevím, jestli jsem to dobře pochopila. Ale to není tvoje chyba, v tomhle mám někdy své dny :D.

Ale takže si se vlastně zamilovala? ... :-) Jestli v tom opravdu vidíš tu jistotu, moc přemýšlení nad tím je zbytečné. Chop se příležitosti, než to udělá někdo další. :-) A věk je prostě jenom číslo - moji rodiče jsou od sebe 15 let a klape to! :-)

Tak hodně štěstí!

P.S.: Taky jsem se tuhle chystala na maturiťák, těšila se jako blázen... a nakonec jsem po hodině odjela domů, protože jsem odmítla pít a to jsem byla vyvrhel největšího kalibru, takže nazdar, plese :D

9 Teeda Teeda | Web | 15. června 2014 v 22:11 | Reagovat

Nikdy se mi nechce... čím víc si říkám nee, tím to bývá lepší..
Nicméně... pochybnost je všude - věky, myšlenky, věci. To nezastavíš...

10 Magdaléna Magdaléna | Web | 17. června 2014 v 19:45 | Reagovat

[8]: Vážně? :) Tak to se mi asi opakujou city.  A s 15 lety jsi mi trochu zvedla náladu.
... Ohledně pití rozumím. Potom, co jsem pochopila, jak moc jsem si pitím zmr*** paměťovou kapacitu (a své dobré jméno, haha) jsem přestala. A od té doby už mi ty chlastací akce přijdou takové o ničem. Koukat na ty, co pijí, a nepít je vyhozenej čas.

[9]: Asi jo. Jenže já sama za sebe je právě tady mám naprosto minimálně. Až mě to děsí. Mě šokuje spíš reakce okolí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
Všechny texty a fotografie jsou má vlastní tvorba, prosím respektuj to. Děkuji.


.