die Schnecke aneb moje cesta k němčině

29. prosince 2013 v 10:35 | Magdaléna |  Všednodennost
"Ahoj. Mohla bys mi pomoct s úkolem z němčiny? Jako odměnu nabízím palačinky, které ti klidně zavezu autem domů."

Tak taková to smska mi dnes přišla... Po prvotním záchvatu úsměvů a jemné drzosti mě napadlo, že ještě neznáte mou vášeň
- a pro jednou to není ani jídlo, ani autor smsky :)

Chtěla bych se s vámi podělit o můj nejoblíbenější jazyk, o jednu z nejlepších žen a o 3 mně nejmilejší školní hodiny v týdnu.



Z biologického hlediska to začalo někdy v prenatálním období. Máma se se mnou v břiše učila německá slovíčka, poslouchala kazety a na staré televizi ladila rakouské zprávy - šumělo to tak, že jsem si v bříšku dozajista musela připadat jako šumivá tabletka.

Později mě nechávala babičce, aby mohla po večerech jezdit do Prahy na kurz. "Kdy přijede máma?" "Až bude ručička na devítce." Týden před zkouškami se mamka zavřela do ložnice a já s ní komunikovala jen prostřednictvím autíček, která jsem jí ode dveří posílala. V těch svých čtyřech letech jsem německé učebnice nesnášela... Pro mamku to muselo být docela psycho, ale přesto tu zkoušku udělala.

Jakmile jsem nastoupila do školy, bylo na čase začít s německým vzděláváním i u mě. Chodila jsem na hodiny k mámině kolegyni (aneb kovářova kobyla chodí bosa :) ), ale bojkotovala to, jak se dalo. Psala jsem sice obilí s tvrdým Y, ale návštěvám tvrdila, že umím německy. Z těch hodin si pamatuju velký obrázek "die Schnecke" v sešitě a stále opakovanou větu "Martina hat eine Puppe." Po čtyřech letech to se mnou máma vzdala a já začala chodit na ruční práce a sportovky.

Od němčiny byl tedy na chvíli pokoj, ale ten trval než pár let. V sedmé třídě přišla povinná výuka druhého cizího jazyka a s ním i máma v podobě mé učitelky němčiny. Zvládly jsme to. Byla jsem už tenkrát docela smířlivá, v hodinách spolupracovala a mamka mi na oplátku nenadržovala. Oboustranně výhodný obchod, který byl často zábavný, protože vymyslet větu, která by nebyla ani tykací, ani vykací byl někdy docela ořech.

"Můžete mi říct, jak se to píše?"
"Můžeš mi říct, ..."
"MOHLA BYCH SE ZEPTAT, jak se to píše?

Po roce však mamka odešla a já dostala učitelku z matfyzu s doktorátem z fyziky. Dnes zpětně ji hrozně obdivuji, muselo jí to dát spoustu práce, ale tenkrát jsem to vnímala jakou oboustrannou nechuť. Do devítky jsme to teda doklepaly (a s kamarádkou jsem o hodině klepala taky o sto šest).


Myslím, že se není čemu divit, když jsem si na gymplu chtěla dát francouzštinu. Jenže zavelel rozum: "Holka, neblbni, budete se učit od začátku a ty budeš mít havájo," a taky máma: "Francouzština je mrtvej jazyk, koukej si dát němčinu, ať pořád nezačínáš!?" A bylo to...

Přišla jsem tedy na první hodinu a přede mnou stála profesorka se zuby, o nichž spolužák s úžasem procedil něco jako "šavlozubé". Nikdo ji neznal, protože byla nová. Nelíbila se mi. Čtyři roky dalšího teroru mohly začít...

Teď vlastně nevím, jak pokračovat, protože nevím, kdy ten zvrat nastal. Možná ani nikdy nenastal, stejně jako ty čtyři teroristické roky. Moje němčinářka je profesorka s velkým P. Díky ní jsem pochopila, co je to vnitřní krása. Ona má každou hodinu připravenou. Ona ví, proč učí tak, jak učí, a má určitou vizi do budoucna. V prváku nám řekla: "Tohle si vysvětlíme ve třeťáku," a tak se taky stalo. Kašle na zbytečná cvičení z pracovního sešitu a místo toho nosí své vlastní věty na překlad, které pak v noci opravuje. Víte, ono se to může zdát jako samozřejmost, ale když chodíte na jiné hodiny a vidíte ve tvářích učitelů, že někdy netuší, co těch 45 minut s vámi budou dělat, pochopíte.


Dnes mám občas pocit, že německy umím víc, než anglicky. Samozřejmě, ten skluz několika let tam je, stejně jako míra péče a dotace hodin pro druhý cizí jazyk. Když ale spočtu, kolik hodin jsem strávila nad němčinou, nechápu to. S angličtinou jsem se svého času prala třeba i dvě hodiny denně, ale když se řekne "konat se", anglický ekvivalent hledám marně. Stejně tak, jako když nikdo ze třídy netuší, jak se anglicky řekne zácpa, ale německy to vykřiknou všichni. Nejsmutnější ale je, že mi nikdo nedal najevo, že by moje znalost angličtiny nestačila.

Jasně, o globálním oteplování a moderních technologiích asi německy moc mluvit nezvládnu, ale když to porovnám, tak jsem se za ty 3 roky naučila německy daleko víc.


A stala se zvláštní věc, že z holky, která kdysi německy uměla jen to "die Schnecke", vyrostla budoucí maturantka. Pomalu připravuju mamku na to, že s ní třeba budu chtít konverzovat. Budu muset. Ona si myslí, že si dělám srandu.
"Paní profesorko, myslíte, že to zvládnu? Po tom vašem dnešním cvičení bych snad radši maturovala z biologie."
"Ale prosim tě! Když ne ty, tak kdo jinej? Máš ještě rok a půl."

A tak si tak broukám něco o striktní gramatice, šavlozubém tygrovi, šnecích a panenkách.
Ostatní si ťukají na "den Kopf", mumlají něco o mé šílenosti a drtí šnečí anatomii.
Však počkejte, jednou vám ukážu!
Mám ještě rok a půl...
Měla bych zapracovat na tom globálním oteplování...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 29. prosince 2013 v 11:58 | Reagovat

Já jsem se k němčině dostala až na střední. Dostali jsme takovou profesorku, u které si v podstatě děláme, co chceme. Také nám moc nepomohlo, že jsme dostali učebnice s klíčem, takže 90% třídy na to úplně kašle. V němčině tedy úplně plavu a jen s podivem dokážu složit nějakou jednoduchou větu. :))

2 hacienda-ve-stredohori hacienda-ve-stredohori | E-mail | Web | 29. prosince 2013 v 12:05 | Reagovat

Ich meine, das es kein Problem für Dich ist! :-)

3 hacienda-ve-stredohori hacienda-ve-stredohori | E-mail | Web | 29. prosince 2013 v 12:06 | Reagovat

Aj - dvě es tam patří, pardon :-) Už jsem dlooouho nemluvila a maturovala jsem ... No, radši to neřeknu :-)

4 Lil' P. Lil' P. | Web | 29. prosince 2013 v 12:26 | Reagovat

Jediná věta, kterou si z mučení při hodinách němčiny pamatuji je "Ich bin eine kleine kokain laine/lajne/linie" - nějak tak :D ..když jsem to cpala Němčourům co navštívili naší zemičku a šli na týden k nám na gymnázium.. koukali na mě velice zvláštně :D :D ..no jo, anglický či ruský jazyk je holt blíž k mému srdci :)

5 Magdaléna Magdaléna | Web | 29. prosince 2013 v 12:29 | Reagovat

[1]: To je mi líto... ale někdy to tak zkrátka bývá. Já jsem na tom podobně třeba z chemie :)

[2]: [3]: Ich wustte nicht, dass du das Abitur abgelogen hast. :) Und danke für deine /důvěra/ :)

6 Barb Barb | 29. prosince 2013 v 12:37 | Reagovat

Závidím všem, co se dobře naučili německy. V dnešní době je fakt potřeba dobře umět aspoň dva jazyky. Němčinu jsem měla jako druhý jazyk už od začátku víceletého gymnázia, ale až teprve na VŠ (taky jako druhý jazyk) jsem si jej čtyři semestry mohla díky skvělé vyučující užívat, i když už si toho dnes pamatuju strašně málo. Dost přemýšlím, že s ní zase začnu, obdivuju plynnou německou řeč. :-)

7 Slečna A. Slečna A. | Web | 29. prosince 2013 v 14:11 | Reagovat

Upřímně teda němčinu nesnáším, ale ten článek se tak krásně četl :D Nevím, mně se nelíbí jak zní a nikdy mě do ní nikdo netlačil, takže k ní určitě nikdy nepřilnu  :D Ale měla jsem to v podstatě stejné s biologií :) Prvně jsem nechápala jak ten předmět může vůbec někoho bavit a teď ji miluji neskutečně! :)

8 Magdaléna Magdaléna | Web | 29. prosince 2013 v 17:50 | Reagovat

[4]: Každý to má zkrátka jinak a to je na tom to pěkné.

[6]: Mně se právě taky němčina dost líbí zvukově. A obdivuju všechny, kteří jsou schopni se jazyk (a vlastně cokoli) učit sami. Mě prostě někdo musí "nutit". Určitě do toho jdi.. čím déle, tím hůř. :)

[7]: No, já a biologie, to je dost ošemetný :) O němčině jsem na základce tvrdila něco podobného... Ono je to, podle mě, ze začátku z velké části na učiteli. (A závidím zájem o biologii - občas mám pocit, že to je v naší škole předmět jaksi nadřazený - a navíc - s biologií jsou dnes dveře otevřené leckams :) )

9 Kariol Kariol | E-mail | Web | 29. prosince 2013 v 18:17 | Reagovat

Tak jako ty máš mamku němčinářku a ona od tebe očekává němčinu, já mám mamku angličtinářku a to se ví, že moje angličtina je základ všeho. :D (Tys dostala dvojku? Z čeho? Proč ses mě na to nezeptala, já bych ti to vysvětlila! :D)
Němčinu jsem si taky hodně oblíbila, ale na rozdíl od tebe toho zatím moc neumím. Ich bin Vlasta, komme aus Hrdlív und bin dreizehn Jahre alt. :D Ke globálnímu oteplování se tímhle tempem dostanu až už žádné nebude. :D
Držím palce, abys tu němčinu zvládla. Ale pokud tě baví, ono to půjde. Protože na přístupu záleží nejvíc. :)

10 Magdaléna Magdaléna | Web | 29. prosince 2013 v 18:21 | Reagovat

[9]: :)  a tak... moje mamka už němčinářka není. Byla. A taky byla angličtinářka, španělštinářka, výtvarkářka a fyzikářka :D Takže už to spolu nějak nehrotíme :)
Víš co bych dala za větu: "Proč jsi nepřišla?" :) u nás je to spíš nahánění z mojí strany, ale je fakt, že se snažím být dost samostatná (cca kontrola jednoho úkolu za rok v největším zoufalství a snaha o živý google překladač, čemuž se mamka brání :) )
Děkuju, děkuju, děkuju :) (tvoje tempo je naprosto v pořádku - vždyť já mám němčinu už vlastně 6. rok, to je hrůza... :D )

11 Kariol Kariol | E-mail | Web | 29. prosince 2013 v 18:43 | Reagovat

[10]: Tvoje máma je vzdělaná v tolika oborech? WOW! :D Ale na druhou stranu, nechtěla bych mít mámu tak zaměřenou na všechno. :D
Mě se mamka jednou zeptala, jestli, až budu maturovat, si vezmu nějakou těžší zkoušku z angličtiny. (Že to bude jazyk a ne matika, to je v mém případě jasné a já se jen modlím, aby matika nebyla povinná. :D) Já jsem jí na to odpověděla, že klidně, ale že se potom nesmí zlobit, že neodmaturuju. Mám příšerné znalosti. :D (v ústním podání ;))

12 Magdaléna Magdaléna | Web | 29. prosince 2013 v 18:48 | Reagovat

[11]: Mamka je vzdělaná úplně v jiném oboru :)
Už jsem četla, že matematika u tebe moc ne-e. Já patřím k té vzácné skupině lidí, kteří rádi matiku i jazyky. Spíš to u mě trochu brzdí přírodní vědy :). Ale to, že mě to baví, neznamená, že mi to jde :). Teda - na matiku si celkem věřím, ale jazyk se člověk prostě nenaučí nikdy :)

13 Date tree Date tree | E-mail | Web | 29. prosince 2013 v 23:41 | Reagovat

Němčinu jsem se měla učit od 4. třídy, ale nakonec nám nabídli jen francouzštinu a ruštinu, takže jsem ¨teď velká ruštinářka :D
Každopádně při slově němčina se mi vybaví toto: http://www.youtube.com/watch?v=WSbwIxmHUHY :D

14 www.lucy-dreamer.blogspot.cz www.lucy-dreamer.blogspot.cz | Web | 30. prosince 2013 v 9:40 | Reagovat

Němšina mě baví, ačkoliv je to takovej tvrdej jazyk. Ale naše profesorky to je teda peklo :)

15 Ježurka Ježurka | Web | 30. prosince 2013 v 13:42 | Reagovat

Když tak čtu článek i komentáře, tak se jen utvrzuji v tom, co už říkával TGM: Kolik řečí umíš,... jistě to všichni znáte. Moje vnoučata umí všechna čtyři super anglicky a děti od syna se učili dál ruštinu a děti od dcery zase němčinu. Dcera učí ruštinu i němčinu, navíc i dřívější ON, snacha ruštinu. Tím je to dané. Ale všem dětem jazyky jdou, což je dobře.

16 Magdaléna Magdaléna | Web | 30. prosince 2013 v 13:47 | Reagovat

[13]: To video znám a dost mě baví :). Jinak vůči ruštinářům se v mém okolí dost brojí, takže by to z mé strany asi bylo na delší diskuzi, ale je to každého věc :)

[14]: To je škoda, vždycky je mi to líto.

[15]: Vaši vnuci (a vnučky!) mají velké štěstí. Pro mě jsou jazyky docela dřina, ale mohlo by být hůř. Určitě to všichni někdy využijeme :)

17 Date tree Date tree | E-mail | Web | 30. prosince 2013 v 19:51 | Reagovat

[16]: Proč brojí? :O mně přijde teda hloupost nasazovat proti někomu kvůli tomu, jaký se učí jazyk :)

18 Qawp Qawp | Web | 30. prosince 2013 v 20:35 | Reagovat

[17]:taky to dost nechápu :D jako lidi, kteří mi furt vyčítaj, že sem si vybrala španělštinu místo němčiny (přesně, ze stejnýho důvodu jako ty .. už jsem nechtěla začínat od začátku) ale za ty 4 roky, co se ve škole nudim a musim se furt dokola učit to co už dávno umim .. fakt vopruz :D když si vezmu kolik hodin v tý škole proplýtvám, tak se mi chce brečet .. to už jsem dávno mohla umět líp než anglicky :D

19 Magdaléna Magdaléna | Web | 30. prosince 2013 v 20:49 | Reagovat

[17]: Nevím. Dost si to vysvětluju tím, že dříve to byl jazyk, který se dětem nutil Byla s tím spjatá jistá historie. Kdo ví...

[18]: Zbytečné hodiny ve škole jsem už počítala a taky jich u mě není málo :D. 3 hodiny chemie, 2 hodiny dějepisu, 2 hodiny angličtiny ze 3 ... :)

20 Date tree Date tree | E-mail | Web | 30. prosince 2013 v 22:39 | Reagovat

To byl, ale stejně si myslím, že je zbytečné o něm nějak špatně mluvit / smýšlet :)

21 Vendy Vendy | Web | 31. prosince 2013 v 16:05 | Reagovat

To je moc pěkné povídání, jak jsi z malé rozpustilé holčičky vyrostla v odpovědnou slečnu, která už vidí dál než na špičku nosu a ví, že jsou věci, které se prostě musíme naučit. Němčině zdar!

22 Cata Cata | Web | 31. prosince 2013 v 18:28 | Reagovat

Němčina u mě na maturu za ten rok a půl nehrozí :) (tak to vidím teď, ale kdo ví), raději angličtinu, biologii a ... co vlastně? :D Absolutně nemám ponětí, čím bych chtěla být

Tak maturitě nazdar!! :D

23 Magdaléna Magdaléna | Web | 1. ledna 2014 v 8:53 | Reagovat

[20]: A tak - myslet si může každý co chce. :) Ale důvody pro učení jazyka mohou být různé.

[21]: Kéž by... :) Spíš konečně našla něco, co ji baví :) Děkuju

[22]: To mi povídej. Mám to úplně stejně. Po 2 a půl letech jsem konečně vymyslela, z čeho chci maturovat... ale co dál? To netuším. S biologii máš dveře otevřené leckams (hodně se k tomu volí chemie), ale já se svojí matikou a němčinou? Ale kdo ví... třeba mi hrábne a odmaturuju z fyziky :D

24 leniile leniile | Web | 1. ledna 2014 v 12:38 | Reagovat

Němčina je taky moje srdcovka. Akorát občas děláme absolutně nesmyslná cvičení, která jsou úplně na ehm..ehm..
Akorát na 100% vím, že maturitu z NJ bych nedala. Momentálně ji mám třetím rokem a při mluvení si nejsem vůbec jistá.
Tak držím palce, ať tu maturitu za rok a půl zmákneš.

25 Date tree Date tree | E-mail | Web | 1. ledna 2014 v 18:13 | Reagovat

To může, to nepopírám, ale když už se mluví o historii, tak Německo nebylo zrovna moc fajn :)

26 Renesmé Renesmé | Web | 3. ledna 2014 v 13:48 | Reagovat

Na globálním oteplování a moderních technologiích. Tím pádem jsem vypočítala, že jsi ve třeťáku, ha! Hele, já nechápu, co všichni mají na drcení šnečí anatomie. Já tenkrát maturovala z čj, aj, zsv a dějepisu - klepalo si na Kopf dost lidí. Ale můj osobní příběh mě chtě/nechtě zavádí k němčině. Nikdy jsem se německy neučila, nepočítám-li dva týdny na ZŠ, které nám nakonec nahradili ruštinou. Měla jsem angličtinu a na gymnáziu se k tomu přidala španělština (Como estás? ;-)). Našla jsem si životní lásku, přítele, který se rozhodl započít život ve Vídni a tak jsem tam pravidelně/nepravidelně, dojíždím a suma sumárum jsem tam byla zhruba 30x (možná kecám, ale spíše je to ještě víc). Totálně se mi změnil život a já si na semestr zapsala (kromě španělštiny a arabštiny) tak němčinu ve stylu: Ich bin, du bist, er/sie/es its. Pomalu, ale jistě si k tomu začínám budovat vztah. Z nejnenáviděnějšího jazyka se stává můj prioritní, na který se už konečně musím (a po zkouškách lednových), snad i konečně zaměřím. Ostatně už jen půl roku, ani ne a budu tam. A pracovat bez znalosti jazyka jsem si zažila v létě a ne, takhle dopadnout nechci. Takže... nechceš mě doučovat? Psát si se mnou/konverzovat (tu konverzaci nechme za pár let). Na oplátku udělám klidně i palačinky a klidně Ti je dovezu, ačkoliv netuším, kam. :)

P.S.: Za tenhle článek Tě zbožňuji a přemýšlím, že bych taky podobný měla napsat.

27 Magdaléna Magdaléna | Web | 3. ledna 2014 v 14:59 | Reagovat

[24]: Mluvení chce čas... a podle mě i spoustu poslouchání. Mě vážně pomahá, když na nás učitelé mluví, když koukám na film, poslouchám písničky... Bohužel to není tak často, jak bych chtěla.

[25]: Jo, to máš pravdu. :) Já osobně teda na historické kontexty moc nehledím /dáno spíš neznalostí, než vlastním přičiněním/, ale ... ano.

[26]: Jo, jsem... :)  Do matury zdánlivě daleko - jak nebezpečné. :) Heleď, abych řekla pravdu, já obdivuju všechny, kteří jsou schopni odmaturovat z dějepisu. Je to jediný předmět, ke kterému jsem nikdy nenašla cestu... žádným způsobem :)
S tvými jazykovými schopnostmi (talentem?) si myslím, že ti němčina půjde jedna dvě (Estoy bien, pero un poco cansada :) Estudio espaňol solo un aňo. :) )
Psaní? No proč ne. Necítím se na to sice moc fundovaně, ale když tě to bude bavit :D /pošli kdyžtak mail :) / - pokud bys to ale chtěla třeba na vyšší úrovni, je možnost napsat si "pohledávku na Brieffreunda" na stránky Goethe Institutu. :)
.
P.s. Díky... To bys určitě měla.

28 pavla pavla | 8. dubna 2016 v 10:38 | Reagovat

Hezky napsaný článek, píšeš čtivě :) Já s němčinou začala až na podzim, předtím jsem se ji nikdy neučila a na základce i na střední jsem měla jenom angličtinu - nemuseli jsme mít druhý povinný jazyk. Nebýt mé současné práce, tak snad ani nikdy nezačnu. No ale narazila jsem www.nemcina-njc.cz ve Zlíně, kde bydlím a pracuju a tam chodím i na němčinu. Je to asi trochu jiné než v jiným jazykovkách, občas jsem na hodině sama a pořád platím stejné peníze. Když mi občas nevyhovuje hodina, tak můžu mít výuku i po skypu, takže nevynechávám a začíná mě to i bavit. Na začátku jsem teda bojovala, nebyla jsem ani zvyklá se po večerech učit, ale už je to lepší a třeba jednou budu ve stejné pozici jako ty, že se domluvím německy líp než anglicky :)

29 Bětka Bětka | 17. srpna 2016 v 14:49 | Reagovat

Ahoj, ono je to všechno o lidech. Když je špatný učitel, žáka to prostě nebaví. Ale někteří pedagogové to umí pojmout zábavnou formou. "Škola hrou". V mém okolí třeba lidi často říkají, že jim němčina zní hrozně tvrdě. Připadá mi to jako nesmysl. Němčině stačí dát šanci a zjistíš, že dokáže být i malebná. Každopádně, díky jedné skvělé učitelce, kterou jsem měla z němčiny na střední, se dnes věnuji překladatelské činnosti. Abych udržela krok, provozuji také samostudium. Mohu doporučit klasické učebnice Heute haben wir Deutsch. http://www.ucebnicemapy.cz/heute-haben-wir-deutsch-1-ucebnice

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
Všechny texty a fotografie jsou má vlastní tvorba, prosím respektuj to. Děkuji.


.