Páříte se...

19. listopadu 2013 v 17:03 | Magdaléna |  Všednodennost
Jsem mrzutá.
A závistivá.
... svět se zbláznil ...
Jsem sama.
A uvědomuju si to.



Měla jsem dnes zhruba hodinku čas, a tak jsem se ve vší samotářské náladě vydala kouknout, zda už v Kiku čekají Ježíška a jestli v tom nejmenším krámku na světě mají špulku, co chci. Vzala jsem to pěkně po svých - cestou, kterou jsem snad nikdy předtím nešla. Prošla jsem podchodem, kde dvě kouřící čtrnáctky křičely "Děvko", a snažila jsem se přesvědčit samu sebe, že to není adresováno mně. Pokračovala jsem skrz malé sídliště, až jsem se náhle octila téměř za městem. Chvilku jsem měla až strach, ale pak mi došlo, že jsem na místě, kde jsem byla už tolikrát. Přesně tudy totiž chodíváme v noci do klubu, ale ve dne by to člověk ani nepoznal. Šla jsem tedy cestou, kde jsem se kdysi na podpatkách probořila do bahna, cestou, kudy jsme doprovázeli kamaráda domů a odkud jsme vyzvedávali známou.

Vzpomínala jsem tedy na naše dávné i nedávné noční příhody a pomalu se blížila k místu, kde bydlí spolužák. A taky matikářka. V hlavě mě napadlo, že právě ten spolužák byl dneska zvláštní. Přiznal, že se vykašlal na modální slovesa. On, taková poctivka. Nedávalo mi to smysl. Jako kdyby měl na práci něco lepšího... Vrtalo mi to krapet hlavou, ale zase ne moc. Najednou ho však uvidím. Bíla vesta, modrá taška... a slečna. Vidím ho s malou ségrou a holkou, o které mi kdysi povídal. Rande jako vyšité. Sluší jim to spolu... Moc.

Zrychlím krok a mé poněkud pomalé myšlenky nabírají obrátky. Dami chodí s Alčou. Káč už roky s Hronym. Anet mi povídá o Tomášovi a na Petyho to zkouší ségra mojí kamarádky. Můj kamarád chodí na pivko s mojí kamarádkou. A další a další... další... Zase o jednoho víc.

Vztahy obvykle kvetou na jaře... Ale letos se to snad nějak pomotalo. Jako kdyby si celý svět hledal partnera. Paří se. Páříte se... Sameček hledá samičku. V listopadu...

A tak si tak jdu, stále rychleji a rychleji, stále poněkud sama. Kolem se procházejí dvojice, sameček, samička, dvě samičky... Mládě a mládě... Páří se to.

Já nakukuji do regálů a vlastně už ani nechci nic koupit. Nezajímá mě flaška s kravkou. Už nechci hledat nejčokoládovější šampon v celém Dm. Chci pryč. Protože to, co jsem právě zjistila, že mi schází, v obchodech stejně neseženu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 annapos annapos | Web | 19. listopadu 2013 v 17:28 | Reagovat

Dlouho jsem nečetla tak dobře vylité city do éteru. Netrp se tím, já když jsem byla děvčátko, jako jsi ty, vzala jsem si nějakou krásnou knížku a začala si snít nějaký krásný sen o "princi na bílém koni„ a nebyly ty sny smutné ale krásné a toužící po lásce, i ty se dočkáš a ta pářící se příroda, to jsou jen splašené hormony, a ty přece máš hlavně srdce a tak si klidně na podobné horoucí srdíčko počkej a zatím, si o něm sni.

2 Ježurka Ježurka | Web | 19. listopadu 2013 v 17:41 | Reagovat

Krásně páření! Neboj, i k tobě tato příjemná změna přijde! Kdo si počká, ten se dočká! Moc ti to přeji!

3 Kariol Kariol | Web | 19. listopadu 2013 v 18:59 | Reagovat

Já jsem taky zatím na nikoho nenarazila, i když jsem na to asi ještě malá. Nevím, láska kvete v každém věku a mně by třeba jen náznak toho, že by mě měl nějaký kluk rád, chybí. Na jednu stranu chápu, že moje vrstevníky nebo starší kluky asi nezajímá tlustá obyčejná holka (a přiznám se, že je to tvrzení oprávněné...), která se nemaluje a ráda čte, mají radši právě takové ty aktivní a předčasně dospělé čtrnáctky hulící a chlastající támhle za bukem (jo, to je případ poloviny mé třídy). Nicméně, mám na nějaké lásky a tak čas a nechci se klukama trápit, pokud nemusím. I tak se občas sama cítím.
Tobě bych přála, abys to, co hledáš, našla. A spíš až někdy za rok, dva a aby to vydrželo, než aby ses z touhy a zoufalství ze samoty chytla nějakého, který tě po pár týdnech podvede s nějakou prsatou blondýnou...
Mimochodem, tak mě napadá, kolik že ti vlastně je? :)

4 Slečna A. Slečna A. | Web | 19. listopadu 2013 v 19:24 | Reagovat

Sama ten pocit osamělosti znám. Není tomu tak dávno, co mě provázel každým mým krokem. A teď, ikdyž už někoho mám, tak na sebe nemáme čas a připadám si chvílema snad ještě osamělejší.
Není to příjemné, já vím. Ale ono to přejde. Listopad je prostě takový. Neznám dobrý listopad.

Jinak, ani nemusíš psát reklamu. Chodím se podívat ke každému, kdo se u mě na blogu objeví a pokud se mi blog zalíbí, navštěvuji ho pravidelně! :) A tvůj se mi moc zalíbil. Pročetla jsem si pár článků. Určitě využiju nějaký recept nebo tip :))

5 PaPája PaPája | Web | 19. listopadu 2013 v 20:09 | Reagovat

Právě jsme se o tom s holkama ve škole bavily a nevystihla bych to lépe než ty... Teď v listopadu se všichni párujou neskutečnou rychlostí, viď? I u nás ve třídě, ve škole, VŠUDE! (depkoidní, že?)

Všichni mi říkali, neboj, taneční tě změněj, respektive tam někoho potkáš. Za týden máme Věneček a tam už jsou všichni "ve dvojičkách". Ještě k tomu se mi teď "odpadnul" můj taneční partner-našel si holku a teď je středem jeho zájmu asi jenom ona-nezlobím se, ale trošku mě to mrzí, možná to chápeš :).

Uklidňuju se jenom tím, že když teď nic není, shromažďuje se to-jednou ten kluk jednou příjde a bude to ten nejlepší♥! Žádný pochybný kluk na jeden týden! :-)

6 Magdaléna Magdaléna | Web | 19. listopadu 2013 v 20:26 | Reagovat

[1]: Když já už asi nejsem tak úplně děvčátko... Období snění u knížek jsem si odbyla tak někdy před pěti lety :) Ale děkuju moc :)

[2]: Děkuju moc :)

[3]: :D Podvedl s prsatou blondýnou - teď jsi mě fakt pobavila... Myslím, že nějakou podobnou hlášku jsem dnes potřebovala slyšt. Díky!!
A tak - já zase nejsem tak úplně nepolíbená a kupodivu ani lidi co znám nejsou chlastající za bukem (ne nijak často). Spíš je problém že jsem nesmělá a zároveň (jak to říct) dost "tvrdá". Možná se mě kluci bojej :) Plus nějaá náročnost tam taky bude... Právě aby mě nepoložila prsatá blndýna :)
To s tvojí třídou je mi vážně líto. Psala jsi to už víckrát. Já sama za sebe vidím, že víceletý gympl občas funguje takhle. 8 let je prostě 8 let... na těch lidech se to podepsat musí... Možná by stálo za to, poohlédnout se do čtyřletého (zní to jak reklama, já vím). A co můžu říct sama za sebe - v mém věku už kluci neshánejí předčasně dospělé a chlastající. Spíš se cení smysl pro humor, něžnost, možná tajemnost... Kdo ví.. :) Je ale fakt, že třeba málokterý kluk snese a chce chytřejší a sečtělejší holku :)
Kolik mi je? Tolik, abych nemusela ukazovat občanku, ale zároveň ještě nemohla dostat řidičák.

[4]: Na tom nedobrém listopadu něco je. Pamatuji si, jak jsem byla zadaná a říkala jsem si, že jsem se snad nikdy necítila hůř. Stesk je zlo...

[5]: Taneční... to je kapitola sama pro sebe. Já tam kupodivu potkala svého dnes už nejlepšího kamaráda. A musím říct, že cesta k němu nebyla úplně snadná... oboustranně :D
Líbí se mi, jak jsi optimistická, že věříš a tak. :) Někdy mi přijde, že jsi starší než já ;).
A když se nenajde nikdo na věnečku, tak je tu vždycky ještě lyžák, tvá soustředění, maturitní plesy, výlety, ... prostě všechno, na co spoléhám i já :)

7 Teeda Teeda | Web | 19. listopadu 2013 v 21:02 | Reagovat

To je tak mile napsáno. A co ty víš.. třeba ti jednou v dm spadne na zem víčko od lahvičky a neohneš se pro něj na zem sama. :)

8 annapos annapos | Web | 20. listopadu 2013 v 0:55 | Reagovat

Děvčátky jsme do padesáti Magdalenko, potom to začne jít s kopce, mám o dost let víc a sním stále, tak to nevzdávej.

9 Šárka Šárka | Web | 20. listopadu 2013 v 19:44 | Reagovat

Myslím, že hodně lidí má podobný problém, ale právě tehdy, kdy člověku nejvíc schází někdo druhý, nejvíc si všímá šťastných párečků, které se všude líbají a objímají. Tak ti přeju, aby se ti taky konečně poštěstilo! :)
(Sama jsem na tom bledě-buď se líbím úchylákům, nebo polygamistům a když to se mnou konečně nějakej chlap myslí vážněji, bojím se do toho jít.)
Mimochodem děláš/dělalas bioolympiádu? To jsme dvě! Poznávačka byla vždycky má záchrana

10 Tey Tey | Web | 20. listopadu 2013 v 20:47 | Reagovat

Zrovna dneska jsme kamarádkou diskutovali o lásce. Přiznám se, že takové chvilky mám také, ale chlácholím se stejně jako Kariol, říkám si, že na to mám ještě čas.
Ono mi sice je jen 14, ale psychicky jsem o dost vyspělejší a ne, nechci kluka jako většina mých vrstevníků jenom proto, abych s někým chodila. Znám patnáctiletou blogerku, co je se svým klukem od 12 let, a když čtu její články, je vidět, že ho má opravdu ráda..

Neměj strach, ostatní se sice párují, na tebe ale taky dojde řada, na nás všechny, takže hlavu vzhůru.

Děkuji ti za komentář u mě, potěšil mě..:-)

PS: Koukala jsem na ten vanilkový extrakt a vypadá moc dobře, vůni vanilky mám moc ráda..

11 Strange Strange | Web | 21. listopadu 2013 v 14:00 | Reagovat

Nesním o panu dokonalém, nepotřebuju se svým drahým vodit před lidma, nepotřebuju křičet do světa: "'Hele, jsem zamilovaná!", já chci jenom zpět svoje srdce....
Neboj on se někdy objeví. :)

12 hacienda-ve-stredohori hacienda-ve-stredohori | E-mail | Web | 21. listopadu 2013 v 21:27 | Reagovat

Václav Hrabě

Jednou (Blues pro bláznivou holku)

Noviny nevyjdou ve zvláštním vydání,
nikdo mi s růžemi nepřijde přát.
Pomlčí důstojně klasici svázaní
o tom, co brzy už musí se stát.

Neshoří hvězdy a nevyschnou rybníky.
V ulicích nebude dechovka hrát.
Kdopak si všimne?
Vždyť svět je tak veliký
a třeba zrovna teď má se to stát.
Jednou tě potkám, vím to jistě!
Nevím jen kdy, na kterém místě...
Ať si klidně říkají, že nevím o životě nic -
možná se to stane zítra, možná že až za měsíc.
Možná zrovna teď, na tomhle nároží
na mou horkou tvář svou ruku položíš.

Málokdo všimne si našeho setkání.
Někdo snad začne se přestárle smát,
až mě na ulici políbíš do dlaní
a řekneš, že se to muselo stát.

13 Sentencia Sentencia | Web | 22. listopadu 2013 v 9:55 | Reagovat

vůbec nevím, co ti na to napsat, protože jsem sama v situaci, kdy se cítím naprosto mizerně a bezmocně. 5 let jsem byla zadaná, milovala jsem a většinou i byla milována. Ale před měsícem se všechno rozpadlo jako domeček z karet a já jdu od jedné deprese ke druhé. Zjišťuju věci, které vědět nechci a které jsem během vztahu přehlížela. A nejhorší na tom je, že i když bych měla tucet důvodů ho nenávidět a já bych ho nenávidět opravdu chtěla - nejde to. Vztah je krásná věc, pokud funguje a já chápu tvoje pocity. na druhou stranu ale moc dobře vím a momentálně si to uvědomuju víc, než kdy dřív, že všechno má svoje klady i zápory. Být sama dokáže být unavující a vyčerpávající... ale být ve vztahu je někdy vyčerpávající dvojnásobně. Vyčkej - ten pravý se objeví :)

14 Magdaléna Magdaléna | Web | 22. listopadu 2013 v 20:23 | Reagovat

[7]: :) to by bylo milé třeba :)

[8]: :) Děkuji. Zatím nevzdávám... Doufám tedy, že zůstanu děvčátkem stejně dlouho, jako vy.

[9]: No, já mám ten strach asi taky. Možná je to i v tom. Hodně dlouho jsem byla nejistá. Doufám, že už je to pryč.
Dělala jsem. :)

[10]: Děkuji za milý komentář. :) Času je dost - budu si to také říkat.

[11]: Potřebuju křičet, jsem zamilovaná :)

[12]: Děkuju. Děkuju. Děkuju.
Ani nevíš, jak moc mě to dostalo. Hrozně mi někoho připomínáš :)

[13]: Vážím si tvého otevření se. Na tvém blogu jsem četla různé náznaky a doufala jsem, že za dobu tvé neaktivity se třeba leccos urovnalo. Já bych mohla říct - vyčkej všechno odezní... Špatně se tomu věří, ale je to tak.

15 hacienda-ve-stredohori hacienda-ve-stredohori | E-mail | Web | 22. listopadu 2013 v 20:45 | Reagovat

[14]: Majdalenko, přijde mi, že někdy zkušenější, sečtělejší a vypsanější řeknou víc, než moje neumělá slova. A psát, že vím, jak se cítíš, že jsem taky bývala sama, nebo s někým jen proto, abych s někým byla, a že dnes jsem roku šťastně vdaná, miluju a jsem milována... - nevím, zda to je to, co potřebuješ slyšet... (mimochodem jsem do  let tvrdila, že se nikdy nev(z)dám :-))
A zajímalo by mne, koho Ti připomínám... ;-)

16 hacienda-ve-stredohori hacienda-ve-stredohori | E-mail | Web | 22. listopadu 2013 v 20:46 | Reagovat

Pardon, kočky mi stále vypínají num lock :-) jsem 4,5 roku vdaná :-)

17 Vendy Vendy | Web | 22. listopadu 2013 v 21:17 | Reagovat

V tomhle vidím hodně upřímnosti a hodně smutku a je to tak, někdy to člověka škrábne drápkem o srdce a připadá si jako ostrov, zvlášť když vidí kolem sebe souostroví, a ptá se, kdy se ke mně někdo připojí?
Já už jsem tak trochu za zenitem, a už jsem se s tím srovnala, ale zamýšlím se nad jinou věcí - jakým způsobem dnešní kluci balí holky? Nebo chlapi ženský? Existuje ještě romantika? Nebo na prvním randeti s večeří končí oba v posteli?Někdy totiž, jak to tak čtu a vidím, připadám si jako totální mimoň.
Existuje ještě vůbec takové to postupné balení, při kterém se rozzáří oči a srdce buší a těšíme se na každý pohled, úsměv, letmý dotek?

18 mengano mengano | E-mail | Web | 23. listopadu 2013 v 9:08 | Reagovat

[17]: Vendy, ženská není za zenitem nikdy. V jakémkoli věku lze narazit na spřízněnou duši a výsada "párování" není jen pro mladé:)

Magdalénko, čím míň hledáš, tím spíš najdeš. A při svém mládí máš takřka neomezené možnosti:)

19 Magdaléna Magdaléna | Web | 23. listopadu 2013 v 18:10 | Reagovat

[15]: Já taky nevím, co potřebuju slyšet. Ale to že je někdo šťastný asi vždycky :)
Připomínáš mi jednu slečnu, která je dnes, odhaduji, asi tak podobně stará jako ty. Měla ráda básničky a říkala slova jako "lícovka" a "špuntovka" :). Jen nikdy nebydlela na vesnici a jmenovala se jinak. :)

[17]: ...ostrov, zvlášť když vidí kolem sebe souostroví... To jsi napsala moc krásně.
Co se balení týče... Tak kriticky bych to neviděla. Alespoň v mém okolí ne. Pořád je to krásné... Když se nám láska nevyhýbá.

[18]: Doufám v to... ale někdy se tomu věří trochu hůře... :)

20 hacienda-ve-stredohori hacienda-ve-stredohori | E-mail | Web | 23. listopadu 2013 v 18:16 | Reagovat

[17]: Vendy, už to tu znělo, nikdy není pozdě - nevím, kolik Ti je, ale věřím, že každá duše má na světe nějakou do páru - jak píše pan Hrabě o fous vejš - Jednou...

[18]: Jj, je pravda, že čím víc člověk hledá, tím víc je to z něj cejtit, opačné pohlaví se stahuje a prchá :-) Já našla, až když jsem se rozhodla, že na ty chlapy peču a půjdu do SOS vesničky :-)

21 Zlatka Zlatka | Web | 24. listopadu 2013 v 18:13 | Reagovat

To je těmi blížícímí se Vánocemi ;) nikdo nechce být sám na Vánoce... Začátkem října jsem se rozešla po roce a půl s přítelem a z Vánoc mám docela hrůzu... ikdyž jak nad tím přemýšlím... ty nejhorší Vánoce jsem zažila vloni a právě s ním... třeba to bude letos lepší... x) A ty nezoufej, jednou se někdo najde :) Taky jsem tomu nevěřila a pak se našel a nakonec se s ním rozejdu :D:DD ironie...

22 Renesmé Renesmé | Web | 28. listopadu 2013 v 21:01 | Reagovat

To byl tak otevřený článek plný emocí a na jeho konci mě to málem rozplakalo. Ale ačkoliv jsem možná (určitě) trochu (nebo trochu víc) naivní, nepřestávám věřit, že pro každého člověka na světě existuje jeho pravá polovička, někdo s kým bude ona osoba do konce svého života a budou se milovat vzájemně. Věřím v to, ačkoliv to může být na začátku našich životu, v půlce či ke konci. Jednou ten pravý přijde a pak se začnou dít věci. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
Všechny texty a fotografie jsou má vlastní tvorba, prosím respektuj to. Děkuji.


.