Kuchařka pro dceru - recenze

21. října 2013 v 15:35 | Magdaléna |  Recenze kuchařek
V mé knihovně není a doufám, že ani nikdy nebude, mnoho kuchařek. O to více si ale vážím těch, co mám, a skutečně podle nich vařím. Jednou z nich je i Kuchařka pro dceru Jany Florentýny Zatloukalové.

Jak vypovídá název, jde o kuchařku pro naprosté začátečnice. Zároveň ale kniha nepostrádá mateřský přístup, který v kuchyni tak potřebujeme a který mnohé z nás ani nedostanou. A právě pro dcery, které se od matek příliš kuchařského umu nenaučily, je tato kniha.



Nebude asi velkým překvapením, když řeknu, že jsem tuhle kuchařku dostala od mamky. Ona téměř nevaří a proto tento koníček podporuje u mě. Jenže já z dárku příliš nadšená nebyla. Měla jsem svoji (tehdy ještě novou) Ditu a zbytek mě učila babička, případně jsem hledala na internetu. K čemu tedy kuchařka pro "blbce"? Nicméně ležela mi na stole a já jí začala listovat... a najednou jsem se přistihla, že jsem už v polovině a mezitím uběhlo několik hodin.

Úplně jsem se ponořila do citlivých a nenásilných rad, vtipných rozhovorů a obrovské podpory, která z Florentýny vyzařuje. Věří vám, ale zároveň nenalhává, že uvařite špičkový oběd jako od babičky. Naučí vás tu nejlepší polévku, ale i poradí, jak to udělat jednodušeji. Neslibuje vám ovšem, že to bude stejně skvělé.

Kniha je členěna na krátké etudy, které vás provedou těmi nejběžnějšími příležitostmi, u jakých je třeba vařit. Jsou v ní recepty na těstoviny, polévky, ale i na nedělní kachnu a velikonočního beránka. Florentýna se vám nestydí říct, na jak velké kousky máte suroviny nakrájet, jak dlouho je vařit a jak osolit. Poradí, co dělat, aby se nestala nějaká katastrofa.


Všude se píše, že hlavní plus této kuchařky je v její jasnosti a srozumitelnosti. S tím samozřejmě souhlasím, ale zároveň ho vidím ješte trochu jinde. Tato kniha vám totiž vysvětlí zásady vaření. Říká nejen, jak danou věc ukuchtit, ale i proč to udělat tak a tak. Nechce, abyste papouškovali recepty, ale abyste věděli, proč se maso musí nejprve osmahnout a proč je třeba dusit déle než 5 minut. Navíc vás také navede, jak si můžete ušetřit práci a čas. Líbí se mi, že jde o kuchařku pravdomluvnou. Florentýna vás třeba naučí kynuté knedlíky, ale pro začatek vám doporučí uvařit raději ty jednodušší z mikrovlnky. Nebalamutí vás, že to bude stejně dobré. Nelže vám, že prášek do pečiva se může rovnat kvásku, ale zároveň vám dá možnost se mu vyhnout. To já beru jako největší výhodu této knihy. Dále jsou to drobnosti jako například rejstřík podle surovin, což mi přijde jako báječný nápad.

Abych ale jen nechválila... Jednou z nejhorších věcí je nepřehlednost celé knihy. Je rozdělena na příliš krátké a nelogické etudy, které kazí celkový dojem. Najít v ní nějaké jídlo bez toho, abyste znali jeho název je velmi obtížný úkol. Také mi trochu vadí recepty typu rajčata s mozarelou na párátku, rajčata s mozarelou jako caprese, brambory pečené s tymiánem, brambory pečené s kořením... některé na mě působí až zbytečně. Dále omáčkám by mohlo být v knize věnovno víc prostoru, protože maso je podle mého to, co každou začínající hospodyňku nejvíce děsí, ne těstoviny.


A samozřejmě vám tu nepíšu recenzi bez toho, abych uvařila.
V honbě za božskou chutí salátu ze školní jídelny jsem vyzkoušela snad všechny recepty na těstoviny. Každý byl dobrý, ale žádný ten pravý a dokonalý. Také podle Florentýny vařím ratatouille a pstruha už se také nebojím. Kuchařka mě zbavila strachu a já si poradím s celou rybou, dokonce i s jejím vyvrhnutím, kdybych chtěla. Podávám k ní pečené brambory s tymiánem, které se staly favoritem naší rodiny.

Kuchařku tedy doporučuji, s tím, že pokud už se v kuchyni nějaký ten pátek pohybujete, budou vás jemně rozčilovat detailní popisy. Nicméně na své si přijdete všichni. Začátečnice budou stejně jako já experimentovat s těstovinami, dokonalým houskovým knedlíkem a dušenou zeleninou, kdežto zkušenější kuchařinky mohou pokukovat po slávkách, roládě nebo nádivce. Mohu vám slíbit, že tato kniha vám, stejně jako mně, nebude jen nečinně ležet na polici.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kariol Kariol | Web | 21. října 2013 v 17:36 | Reagovat

Já mám to štěstí, že moje mamka mi se vším, co se týká kuchyně, vaření a jiných ženských prací, ráda pomůže a naučí mě to. :)
Ale jinak vypadá kuchařka zajímavě :)

2 Sydney Sydney | E-mail | Web | 21. října 2013 v 21:58 | Reagovat

Jéj! Vieš akú radosť si mi teraz spravila? Usmievam sa, že mi vidieť až zadné stoličky :D Neskutočne som potešená :) Nech je vidieť, že nasledovníci kráčajú v mojich stopách. Teda myslím že je to fajn nápad prispievať aj takýmito medicínskymi poznatkami. Ako vidieť zíde sa to :)

Ku knihe :) Ja stále premýšľam že si kúpim knihu (a už som sa teraz definitívne rozhodla!) :D Oběd v Paříži :) Tiež je to vlastne kuchárska kniha s francz. receptami. Pokiaľ ide o kompozíciu, býva v knihách nevýhodou krátke a nepresné členenie. Naopak je výhodou dozvedieť sa také všelijaké triky :) ! :)

Pozerala som si aj tvoje ratatouille, ja som raz na to robila tiež fotonávod, samozrejme sa ti musím už aj pochváliť, hneď pripájam link :) Snáď som neni doterná :D http://tangleds.blog.cz/1305/special-recipe-ratatouille

Pstruha by som vyskúšala. Jedla som ho, ale neviem teraz či je to sladkovodná ryba alebo naopak morská :)

3 May-rinne May-rinne | E-mail | Web | 22. října 2013 v 16:12 | Reagovat

Hezká recenze a fotky se mi hrozně líbí :)

4 Magdaléna Magdaléna | Web | 22. října 2013 v 17:32 | Reagovat

[1]: Moje mamka je ve všech ženských pracích o moc a moc lepší :) Jen to vaření jsme si nějak prohodily, ke spokojenosti obou :)

[2]: :) Francouzská kuchyně je jistě zajímavá, všimla jsem si, že ty k ní máš blízko. Tvůj ratatouille jsem viděla už dávno, protože jsme ho dělaly v podobnou dobu :) A co se týče pstruha je to sladkovodní ryba, ale mám pocit, že nám profesorka říkala, že kvůli mladým plavou až do Karibského moře :)

[3]: a četlas jí? :D

5 hacienda-ve-stredohori hacienda-ve-stredohori | E-mail | Web | 23. října 2013 v 18:41 | Reagovat

Já zase kuchařky můžu - ale obvykle nevařím podle nich, ale jen tak "ve stylu" :-) něčeho :-) Právě dnes jsem strašlivě zhřešila a zakoupila si kuchařku Vaříme s toskánským sluncem (zde http://www.kosmas.cz/knihy/186307/varime-s-toskanskym-sluncem/) - přečetla jsem všechny knihy od Frances a nemohla jsem ji tam prostě nechat. A nadšeně čtu o základních italksých surovinách, o základních sýrech, které máme mít v lednici (jen pecorina to mají být tři druhy), o lisování vlastního olivového oleje a vzpomínám na nádhernou dovolenou v Toskánsku... Itálie je mi milá a tahle paní, ač Američanka, mi padla do noty... Doporučuju a až něco uvařím, fiknu to na blog taky :-)

6 Terezka Terezka | Web | 23. října 2013 v 21:02 | Reagovat

Mám pár kuchařek, ale většina mýho 'umění' opravdu spočívá v nadání a v tom, co mě naučili oba rodičové :)

7 Terez (sweet melange) Terez (sweet melange) | Web | 25. října 2013 v 10:31 | Reagovat

Jednou jsem si tuto kuchařku prohlížela u kamarádky a moc se mi líbila. Pěkný článek! :)

8 Vendy Vendy | Web | 26. října 2013 v 17:05 | Reagovat

Jsou kuchařky, kde najdeš všechno, co potřebuješ, protože mají dobrou skladbu a dobrý rejstřík.
Pak jsou kuchařky, kde si vybereš recept a na ten si seženeš suroviny a uvaříš (takových je spousta a zřejmě to je i tato Kuchařka pro dceru, já do této skupiny zahrnuji i časopisy Apetit nebo Gurmet...)
Obojí je dobré, ale ta první varianta praktičtější.
Jestli ti můžu něco doporučit (vím, že o kuchařky nemáš zájem, ale tahle je vážně dobrá!), tak si zkus někde sehnat kuchařku Vaříme zdravě, chutně a hospodárně. Jedna vyšla někdy v 70.letech a nová, někdy po roce 2000. Výhoda té první je, že obsahuje klasický papír, takže je dobře použitelná (druhá je s křídovým papírem, takže krásná, atraktivní, ale těžká jak prase, když to musím takhle říct). Zkus se podívat třeba na internet, jestli neuvidíš nějaké odkazy, já o ní psala někdy loni nebo předloni.
Je to kuchařka, kde si najdeš, co potřebuješ. Potřebuješ vědět, jak uvařit omáčku, nalistuješ omáčky, potřebuješ vědět, jak marinovat maso, nalistuješ maso, stejně tak je tam sekce pro zeleninu, moučná jídla vařená (knedlíky, noky), luštěniny, moučníky, cukroví, ale i stolování. Tak jo, končím, to byl jen tip...

9 Vendy Vendy | 26. října 2013 v 17:08 | Reagovat

Jinak, líbil se mi tenhle článek a Kuchařka pro dceru může být i zajímavé počteníčko, nejen spousta receptů.
Mě takhle zaujala Zapálená kuchařka Lenky Požárové, už jich vydala několik (měla je cílené na určité ovoce nebo zeleninu nebo potravinu vůbec, vtipné názvy, krásné fotky, zajímavé postupy, jenže na mou kapsu momentálně nedostupná.)

10 Strange Strange | Web | 27. října 2013 v 10:42 | Reagovat

Kniha má jistě své nesporné plusy pro začátečníky. Ne že bych byla nějak "skilled", ale mě osobně kniha moc sympatická nepřišla, nevím, asi jsem divná :)

11 Magdaléna Magdaléna | Web | 27. října 2013 v 13:30 | Reagovat

[5]: Také se přistihuju, že jsou kuchařky, podle kterých nevařím, ale prostě je čtu. Občas to tak mám i s Ditou :). Jednou jsem byla v knihkupectví... a... no prostě když jsem do té jedné kuchařky koukala už 45 minut, bylo mi to blbé, a tak, protože jsem neměla peníze, jsem odešla :D Na Toskánské slunce jsem už koukala, ale v té chvíli mě spíš zaujaly Recepty z farmářského trhu. Nekoupila jsem je, takže až půjdu do knihkupectví znova, kouknu i na Slunce :)

[6]: :) Šťastná to dívka :)

[7]: :) Mně se zas na první pohled nelíbila, ale už jsme si na sebe zvykly a nedáme bez sebe ani ránu :) Kamarádku pozdravuju :)

[8]: Článek jsem hledala u tebe na blogu, takže odpověď máš z velké většiny tam :) Teď mě napadá, že zrovna my máme asi to nejstarší vydání vůbec. :) Umaštěná rozpadající se vazba možná ještě po prababičce :) Fotky totálně neatraktivní, ale babička na ní nedá dopustit a pomalu si respekt a úctu získává i u mně. :) Děkuju, že jsi i jí připomněla, během prázdnin na ní kouknu :)
Jinak co se týče kuchařek "druhého typu" momentálně je mám, jakožto víkendová kuchtička, radši. Takže díky nim vytvářím trochu protiváhu k babiččině skladbě jídelníčku (svíčková, rajská, kachna, živáňská, občas čočka a zase znova :) - samozřejmě přeháním, babička je skvělá kuchařka)

[9]: Počteníčko mě právě dost baví.. Na Lenku kouknu :)

[10]: A tak já si taky nepřipadám úplně "unsklilled" a také mě občas některé recepty štvou. Jen se mi líbí celková myšlenka i koncept. Nicméně chápu, že se ti nemusí líbit :) (A nebudu si na tebe ukazovat, že jsi divná :) )

12 Vendy Vendy | 27. října 2013 v 14:11 | Reagovat

[11]: Tvůj komentář jsem četla u sebe na blogu, je to přesně takhle myšleno... Jsem ráda, že i ta polorozsypaná stará kuchařka tvé babičky ti připadá zajímavá (některé postupy totiž zůstávají stejné, takže u kuchařek je výhoda, že recepty, co se vařily třeba před 70 lety, se můžou vařit i dnes), neatraktivní obrázky sice nemusí lákat, ale v té době nebyla lepší nabídka - ale důležitější je spíš rozvrstvení oné kuchařky, rozdělení do kapitol a přehlednému hledání.
Můžeš klidně skloubit oba typy kuchařek, jednu si nechat pro sichr, když potřebuješ něco rychle najít, a s druhou se vymazlovat pročítáním a listováním a vybíráním, který recept by se ti hodil pro příští vaření nebo pečení... :-)

13 Jana Jana | 27. října 2013 v 23:12 | Reagovat

Já jsem u mamky viděla hodně postupů vaření a práci v kuchyni celkově, ale pořád jsem k tomu nějak neměla ten správný vztah. Musela jsem počkat, až mě to začne bavit. :-)

Co mě v této kuchařce štvalo, jsou fotky dětí v různých pózách, jak do sebe tlačí jídlo, to jsou věci, co mě fakt nezajímají, nechci za ně ještě platit. :-/ Sice někde bylo, že Florentýna říkala, že fotili narychlo ve dvou dnech všechny fotky, ale stejně. No, přesto patří k mým třem oblíbeným kuchařkám /knihám/. :-D

14 Magdaléna Magdaléna | Web | 28. října 2013 v 8:35 | Reagovat

[12]: Ano, ano, tak přesně to mám. :) Ale pro sichr je většinou spíš babička :)

[13]: No, mě ty fotky štvou obecně. Zrovna třeba různé jednohubky bych mít nafocené nemusela, ale postrádám tam například fotografie vykostění ryb, složitější postupy a fotografie dortů :) Přesto u mě patří k mým dvěma oblíbeným kuchařkám :)
(Která je u tebe ta třetí? - hádám, e ta druhá bude si Dita :) )

15 hacienda-ve-stredohori hacienda-ve-stredohori | E-mail | Web | 28. října 2013 v 19:17 | Reagovat

[11]: Farmářské trhy mám oba, mám tchýni, která kuchařky nejen sbírá, ale taky je ráda rozdává, takže jsem je dostala a jsem za ně moc ráda.
Teď jsem dočetla Toskánu a nevím, co zkoušet dřív. (no, vím, mám spoustu paprik, takže budu dělat harissu nebo něco podobného a to tam fakt nenajdu :-) - a hrušková povidla, která se mi dopékají v troubě, taky dělám podle oka :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
Všechny texty a fotografie jsou má vlastní tvorba, prosím respektuj to. Děkuji.


.