VDP - Levandulové loučení s létem (8)

22. září 2013 v 20:42 | Magdaléna |  VDP

Kapitola: ZAVAŘUJU
Strana: 146

Nevím, kdy přesně léto končí, a nikdy mě to nijak zvlášť nezajímalo. Pro mě prostě tehdy, když začne padat listí, večery se zkracují a když tu dusitou vůni podzimu zkrátka cítím. A ještě než dostanu chuť na šálek čaje a drahocenný intimní večer s knížkou a dekou, mám potřebu to letní období nějak zakončit. Jednoduše a sentimentálně řečeno - rozloučit se s ním.
A co patří k pozdnímu létu víc než levandule? Je v něm ale i místo pro rodinné štěstí?



Tak tuhle krásku jsem si koupila na květinové výstavě. To, že jsem ji kdysi sháněla s Terezkou a to, že jsem tam potkala také Marijánku jsou jen příjemné okolnosti. Abych se přiznala, je to moje jediná květina. Přestože mám talent na leckteré věci (od ničení vrtaček až po spáleniny od trouby), pěstitelství mezi ně rozhodně nepatří. Vždycky mi pošel i kaktus. Možná i proto jsem ji kupovala z trochu brutálních důvodů - chtěla jsem ji ostříhat, usušit, uvařit z ní limonádu od Dity a zbytkem provonět celý pokoj. Zároveň ji ale nechat žít dál.

Levanduli jsem tedy ostříhala a pověsila na starožitný toaletní stolek u sebe v pokoji sušit. Jenže! Nějak jsem nemohla přenést přes srdce, že bych ty voňavé kvítky mé rostlinky měla vylouhovat a vyhodit. Někdo nedokáže sníst milovaného králíčka a já zase nemůžu vypít svou levanduli. Ovšem letní rozlučky s limonádou jsem se vzdát nechtěla, a tak jsem se vydala pro sušenou do lékárny.
"Proč nechcete čaj v sáčku, když je levnější?"


Nastal pozdní zářijový večer a já vařila.
Máma brečela, strejda se hádal, děda ležel v nemocnici a já s bratrancem křehkého věku vařila tento nápoj zapomnění. Loučící se atmosféra vzala nějak za své, mým cílem bylo odvést pozornost - od všeho - i od sebe samé, zabavit dítě, kterému se bořil domeček z karet.
Bylo to sladké - tak sladké, jak doukážou být falešné řeči. Bylo to kyselé - tak kyselé, jako úsměvy jimi vyvolané. S létem jsem se příliš nerozloučila. V tu chvíli jsem z toho problém nedělala. Rozloučil se strejda se mnou.

Můj původně nostalgický námět získal tedy podobu značně pragmatickou. Dokáže snad ještě neplnoletá holka uvařit levandulový nápoj pohody?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kariol Kariol | Web | 22. září 2013 v 21:43 | Reagovat

Také jsem ten tip pěstitelů, kterým by v největší snaze pošla i úplně nenáročná rostlina. Naštěstí je má mamka pravý opak a tak jsme levandule letos v záhonku měli. :)
Ten tvůj nápoj letního zapomnění vypadá zajímavě. A ještě zajímavější je jeho výroba, totiž tvůj cit pro levanduli samotnou. :)

2 Sentencia Sentencia | Web | 26. září 2013 v 11:49 | Reagovat

to mě moc mrzí... :( žádné jídlo ani nápoj nedokáže zmírnit smutek, ale věřím, že bude zase dobře...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
Všechny texty a fotografie jsou má vlastní tvorba, prosím respektuj to. Děkuji.


.