Školní výlet OBRAZEM

14. června 2013 v 20:41 | Magdaléna |  Cestovatelsky
Dnes jsem se vrátila ze školního výletu, ale už moc nemám sílu napsat něco smysluplného. Zároveň to ale nechci odkládat, protože zítra už by to nebylo zdaleka tak čerstvé.

(za fotky z výletu patří dík Lucce)



Začnu asi tím, co jsme museli překonat, abychom na výlet vůbec jeli:
- fakt, že jedna ze 3 tříd kvůli nízkému počtu nepojede
- falešné zprávy, že ani druhá třída nepojede
- VYTOPENÉ TÁBOŘIŠTĚ
- pocit zklamání, že se nikam nejede
- hledání jiného tábořiště 5 dní před odjezdem
- to, že někteří profesoři odmítli jet jinam
- shánění jiného dozoru s pokaždé stejně zamítavou odpovědí
- telefonát mému milovanému angličtináři, u kterého nikdo nedoufal a který nakonec souhlasil
- (já osobně musela překonat trému a zavolat mu :) )
- ztrátu mobilu třídního - a tudíž nemožnost se domluvit telefonicky

1.den


Pár odvážlivců mělo jet do tábořiště na kolech. Já byla nějakým nedopatřením mezi nimi. Celé pondělní ráno jsem proseděla na gauči s pohledem na zataženou oblohu, která slibovala každou chvíli déšť, a s mobilem v ruce, že zavolám třídnímu, že jedu autem.
Nezavolala jsem.
V 8 hodin jsem stála i s kolem u stadionu. Mr. Arrow (angličtinář) nám naložil batohy k sobě. Třídní netrpělivé vyhlížel třetího profesora. Třetí profesor asi zabloudil.
Vyjeli jsme a kapalo.
Dojeli jsme a spustil se slejvák.
Jela předposlední a byla na sebe pyšná.

Zabydleli jsme se
"Když jsme tu byli v devítce, tak ta kráva Sandra roztříhala prostěradlo a dělala ducha. Hádej jaké prostěradlo jsem dostal?"


Vycházka na mloky. Nejbližší mlok je ten na googlu.
Večer jsem přišla do naší chatky. Svoji postel jsem přes zavalení lidmi ani neviděla. Uprostřed seděla Marťa s kytarou a okolo se válely zpěvníky. Alenka mi uvolnila místo.
Zpívali jsme s kytarou i bez.
Stal se i zázrak - zpívali jsme všichni stejnou písničku déle než 10 vteřin. Kuba nikdy nezpíval to co ostatní.
Zpívat Macklemora když nikdo neumí slova není úplně snadný.

2. den

Všude mokro - kdo má gumovky je KING. Během půldne už měl málokdo něco suchého a čistého.
Šůša mi chodil na sušenky.
Odpoledne jsme vyrazili do Rožmiku. Všichni jsme se slušně oblékli, protože jsme měli jít do muzea.
Učitelé nás protáhli bahnem. Pajty málem ztratil botu na poli.
Adam za mými zády popsal ideál holky.
Céčko otrávené.
Do muzea jsme nešli. Zakempili jsme u zmrzky a u párků.
Koupila jsme si piškoty a přesnídávku - bude snídaně snů.
Cestou zpátky po asfaltce - filozofické rozhovory s Terezkou.
Večer dohodnuté zpívání s učiteli - nikdo neznal žádné jejich písničky. Já zjistila, že po včerejšku mám hlasivky v háji.
V noci u Lucky v posteli jsme listovali třídního zpěvníkem a zpívali to, co známe.
"Holky, proč ještě svítíte?"
"My tu projíždíme ten váš zpěvník."

3. den
Vyjeli jsme na kolech do Březnice - já s Baruš opět úplně na konci.
Cestou zpět odpadla Janča.
Byla jsem z cesty úplně vyřízená. A nebyla jsem sama.
Nevím, jak je to možné, ale celá naše třída se ocitla před naší chatkou a vegetili jsme si na sluníčku.
Takové tři hodiny pohody se jen tak nezažijou.




Sluníčko se ale i zatáhlo


Všichni najednou ale začali mít chuť něco dělat.
Fresbee
Softball


Ale tráva ještě nebyla tak suchá - udržet dovnováhu bylo někdy fakt mazec.


Terezka odpálila, ale pak skončila přímo na zemi (fotka nestihla být pořízena)
Někteří ale hráli i 3 hodiny volejbal.



Mr. Arrow dokonce dokumentoval.


Večer jsem nevěděla co dělat, tak jsem zašla za klukama. Šůša mi udělal místo na posteli.
Bára byla mučena. Arrowa by to zajímalo.
Nelča kecá...
Večer hrajeme ducha, ale já bych si raději dala aktivity.
Lucka obhajuje vítězství. Ondra nedokáže uhodnut masařku. zaimprovizuju a předvedu hovno. Úplně zbytečně.

Večer neskutečno s Terkou pod dekou.
Lucka mi brečela na rameni.

4. den

Nevím, co se stalo, ale měla jsem chuť hrát volejbal.
Když už jsme u mých nečekanách sportovních výkonů:
- naučila jsem se ping-pong
- kopla jsem do míče (ta fotka mě dostává)


Ostatní se buď zase slunili


nebo se jen tak povalovali


nakonec to ale nevydrželi a voda zvítězila


Odpoledne se 9 lidí z béčka vydalo do Brd.
Terezka se rozplakala. Srandičky z Baruš.
Já asi 10 minut nenáviděla Arrowa.
Vrchol jsme nakonec minuli.
Posvačili jsme i to, co nebylo naše.
Zpět pohoda z kopce.
Arrow oznámil, že odchází ze školy - poslední kilometr v tichosti.
Bára se rozbrečela.

Večer turnaj!!! Finále!


Opékali jsme buřty.

Vedlejší klučičí tábořiště mělo diskotéku.
Lucka: "Jsou divní - diskotéka, když tam mají jen 1 holku?
Kuba: "Třeba jsou teplí."
Arrow: "No.... to se neříká."
Šůša: "Tak.... homosexuálové?"
Arrow: "Řekněme, že jinak orientovaní."
Šůša: "Čtyřprocentní"
Arrow: "No vidíte... za mě byly ještě tříprocentní."
já: "A mě jeden známej říkal, že dnes už je to dokonce 6%."
Arrow: "A on jako patří k nim?"
já: (zasmání a pohled na Lucku) "No to snad ne."
Lucka: "Ona s ním chodila."
já: (dvojsmyslný pohled na Lucku ve smyslu - u Ondry ses bála, že je taky gay)
Lucka: Já jsem na tom vlastně dost podobně."
Arrow: "A já si říkal, proč tu Magdalénu tak držíte kolem pasu!!!!" (:D :D)

Úplně večer zpívání.
Přišli i kluci. Já se svým krkem zpívám taky jako kluk. Jely hospodské odrhovačky. Atmosféra naprosto skvělá - užívali si i profesoři.
Večer na mě dolehlo, že Arrow odejde. Myslela jsem na neuvěřitelnost křehkost přítomnosti... Kolik lidí ještě ztratím?
Vylezla jsem za Luckou do postele a poslzela jí celou mikinu. Pak už jsme slzely obě.
Lucka mi opět pomohla.


Povídaly jsme si do půl třetí.
Náměsíčná Maký - bály jsme se. Smály jsme se.
Posdlední slova před usnutím - jména, která dal Ondra Lucčiným prsům.

5. den


Zpět opět na kolech. tentokát z kopce - tyhle trasy miluju!!!
Arrow mi vyndal krosnu a dojemně na mě koukal. Utěšovala jsem Marťu. Rozloučila se s ostatními....
.
Těch pár dnů jsem si neskutečně užila. Rozjedla se. Rozhýbala se. Zasmála se.
A načerpala spoustu inspirace nejen na blog.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
Všechny texty a fotografie jsou má vlastní tvorba, prosím respektuj to. Děkuji.


.