Taková škoda másla

11. května 2013 v 17:40 | Magdaléna |  Kolem a kolem jídla
Jako většinu sobotních odpolední jsem se rozhodla, že upeču rodince (a pokud něco zbude, tak i spolužákům) dobrého.

Celý včerejší večer jsem strávila výběrem a nakonec zvítězily americké Brownies, na které jsem se chystala už prostě přiliš dlouho. Pod tímto receptem navíc bylo, že jsou opravdu čokoládově čokoládové a vcelku snadné. Takže vybráno! Ještě ten večer jsem to prodiskutovávala s babičkou, která se mě snažila zvyklat na její rebarborový koláč, ale já byla zatvrzelá.

No a dnes v sobotu jsem se do toho dala... Recept mi přišel dlouhý, a tak jsem ho četla jen povrchně. Navíc jsem (což není u mě a u pečení tak obvyklé) byla poněkud roztržitá... Nejdřív mě překvapilo, jak veliká je hromada 180 gramů másla, když je nakrájená na kostičky. Následně jsem musela třikrát ulívat vodu na vodní lázeň, protože se mi množství v hrnci prostě pořád nezdálo. Napotřetí jsem to už ale trefila a čokoláda se doopravdy rozehřála. Tekutou čokoládu s tukem ale ráda nemám, a tak jsem ani neujídala a chtěla se té mazlavé směsi zbavit. Vsypala jsem mouku. A to byla ta chyba!!! Mouka totiž měla přijít zvlášť... A od té chvíle se to začalo sypat. Teda, aby bylo jasno, těsto se nazačalo sypat - naopak bylo pořád mazlavé, ale prostě cokoli jsem udělala, nikdy nebylo dobře. Nakonec jsem to už nevydržela a vzala si mámin mixér. Takže v receptu napsáno "postupným mícháním něžně vmíchejte" a já to vzala mixérem všechno naráz! No co!
Byla jsem z toho už celá nakrknutá a tak jsem vzala formy, vyložila pečícím papírem, nalila tam těsto a šoupla to do trouby. "Taková škoda másla" říkala jsem si.

Pekla jsem to 25 minut. Alespoň něco podle návodu. Na povrchu sice nebyla papírová krustička, ale celkově to nevypadalo vůbec špatně. Nechala jsem to tedy vychladnout a začala krájet.

No, samozřejmě, to největší zlo teprve přišlo. Vyndat jednotlivé kousky se ukázalo jako nadlidský úkol. Normálnímu člověku dojde, že když je v receptu předepsáno 5g másla na vymazání formy, tak by se to asi opravdu mělo vymazat - no, mě ne. Koláč by to sám o sobě nebyl špatný, pokud byste ho ale dokázali z té formy vyndat. Takhle se to dalo jíst jen lžičkou...

No, přiznávám se, vybuchla jsem a rozbrečela se... Tohle přece není normální, ne? Proč vždycky, když koláč obsahuje kvalitní čokoládu a velké množství másla, tak ho zkazím? Proč? Celá rodina mě sice uklidňovala, a každý se rozpovídal, co se mu v kuchyni kdy nepovedlo, ale mě to v tu chvíli bylo úplně jedno. Taková škoda másla!
"Měla jsi raději upéct ten rabarborový koláč," přisadila babička.

Po chvíli jsem se uklidňila... No počkejte vy jedny pitomé Brownies! Na mě si nepřijdete! Však já se vás naučím! Příště vás upeču z poloviční dávky a všechno si pořádně přečtu...

Teď zase zmizím, s rozhodnutím vskutku ocelovým (nejprve ale stejně raději udělám tu rebarboru, aby byl klid :) ). Mějte se krásně... a já si ráno dám pár lžic brownies... Jen je škoda toho másla...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
.
Všechny texty a fotografie jsou má vlastní tvorba, prosím respektuj to. Děkuji.


.